Senát do konce týdne rozhodne o sazbách spotřebních daní na tabákové výrobky. Jeho hospodářský výbor přišel s myšlenkou dodatečně zvýšit daň uvalenou na zahřívaný tabák. Tato myšlenka má ekonomické opodstatnění. V praxi se totiž ukazuje, že „zdravější kouření“ již žádné daňové zvýhodnění nepotřebuje.
Spotřební daně vedle zajišťování příjmů pro státní rozpočet také usměrňují chování spotřebitelů. Mají omezovat aktivity, které stát vyhodnotil jako nežádoucí, nebo mají alespoň motivovat k méně škodlivým variantám. V případě tabáku je to celkem jasné – vyšší zdanění klasických cigaret a nižší zdanění zahřívaného tabáku má kuřáky motivovat ke změně jejich preferencí v kouření. Nevyhnutelným vedlejším efektem této snahy je však snížení příjmů státního rozpočtu.
A zde se dostáváme k realitě českého trhu. Nižší míra zdanění u zahřívaného tabáku totiž v praxi nevede k nižším cenám těchto výrobků ve srovnání s klasickými cigaretami. Cena zahřívaných cigaret, ač je stát prostřednictvím daňové výhody podporuje, je totiž v průměru vyšší než cena klasických cigaret. Výrobci si daňovou výhodu nechávají pro sebe a nepřenášejí ji na spotřebitele. Daňové zvýhodnění tedy v praxi nevede ke kýženému motivačnímu efektu. Rostoucí obliba nových druhů tabákových výrobků je zjevně dána jinými faktory.
Kvůli nižšímu zdanění zahřívaných cigaret, ve srovnání s těmi klasickými, stát v současné době přichází zhruba o čtyři miliardy korun ročně. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přidal navýšení daňových sazeb na zahřívaný tabák do svého pozměňovacího návrhu ke sněmovní verzi „daňového balíčku“. Příjem rozpočtu by tím již v příštím roce měl být navýšen přibližně o jednu miliardu korun.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
