Výdaje byly za první tři měsíce meziročně vyšší o 13,6 miliardy korun (+2,4 %). Oproti loňsku rostly transfery rozpočtům územní úrovně (+8,2 mld. Kč), zejména v souvislosti s financováním vzdělávání. Významně se zvýšily i výdaje na obsluhu státního dluhu (+ 5,1 mld. Kč).
Patrný je též nárůst investičních transferů SFDI. Zvýšení výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší transfery podnikatelům, především v důsledku ukončení zastropování cen elektřiny.
Příjmy vzrostly do konce března meziročně o 27,4 miliardy korun (+6,1 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+13,3 mld. Kč) a DPH (+6,1 mld. Kč). Dynamika obou položek naznačuje, že pravděpodobně pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v oživování spotřebitelské poptávky.
Schodek státního rozpočtu by se letos měl zmírnit z loňských 271,4 miliardy korun na 240 mld. Kč. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) tak letos očekáváme zúžení schodku veřejných financí na 2,3 procenta po loňských 2,7 procenta.
I nadále tedy bude hospodaření výrazně lepší než průměr EU. Působení fiskální politiky na ekonomiku bude v letošním roce podle našeho odhadu zhruba neutrální po loňské restrikci související s konsolidačním balíčkem.
Očekáváme, že celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu HDP v příštích letech mírně vzroste, avšak postupně se bude stabilizovat. Platná zákonná úprava totiž zavazuje v konsolidaci veřejných financí pokračovat.
Riziko je však podle nás vzhledem k možnosti rozvolnění tuzemských fiskálních pravidel a navýšení výdajů na obranu vychýleno střednědobě směrem k hlubším deficitům českých veřejných financí, než jsme předpokládali v naší poslední prognóze.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
