Naposledy desetiletý dluh České republiky zdražil v týdenním sledování v procentuálním vyjádření výrazněji v červnu 2022, kdy se tuzemská ekonomika a její energetika otřásaly v důsledku prvotních dopadů ruské invaze na Ukrajinu, zahájené v únoru téhož roku.
Výnos dluhopisu vlastně představuje úrok, za který si vláda od investorů půjčuje. Jde tedy o náklad jejího zadlužování. Tento náklad narůstal v uplynulém týdnu také v zemích, jejichž dluhopisy jsou považovány ze nejbezpečnější, jako je Německo nebo Spojené státy, avšak růst výnosu českého dluhu zejména koncem týdne už nárůsty na dluhu německém i americkém zřetelně předčil.
Rozdíl mezi výnosem desetiletých českých vládních dluhopisů a těch německých se tak v pátek poprvé od roku 2023 přiblížil k úrovni 200 bazických bodů, neboli dvou procentních bodů.
Výnosy vládních dluhopisů USA, Německa a Česka v tomto týdnu nejprve narůstaly víceméně společně, ruku v ruce. Zejména v pátek však již bylo patrné „odloučení“ se těch českých, zatímco německé, a zvláště americké vykazovaly mnohem slabší nárůst výnosu.
To signalizuje, že dluhopisové trhy začínají konflikt v Perském zálivu vnímat jako nebezpečnější z hlediska celkových vyhlídek světové ekonomiky. Její výraznější útlum, jejž může v prvé řadě způsobit historicky první úplné zavření Hormuzského průlivu pro tankery, by totiž oslaboval inflační tlaky, z nichž měly trhy zejména v první polovině tohoto týdne obavu především.
Právě vyhlížené nové inflační tlaky stály v první polovině tohoto týdne za společným nárůstem výnosu dluhopisů jak amerických a německých, tak těch českých. Oslabení inflace by však mělo svoji značnou cenu, v podobě výrazně nižšího výkonu světové ekonomiky a související enormně navýšené nejistoty.
Před obojím v pátek dluhopisoví investoři hledali v rostoucí míře ochranu v dluhopisech amerických a německých, tradičních „bezpečných přístavech“, nikoli ovšem v dluhopisech českých. Proto růst výnosu dluhopisů USA a Německa v pátek zpomaloval, či se vlastně zastavil, zatímco v případě dluhopisů Česka nikoli.
Náklady půjčování tedy v pátek Babišově vládě poprvé od začátku konfliktu v Íránu rostly relativně výrazně rychleji než americké nebo německé vládě. Ne snad, že by obava z inflačního vývoje, která tlačí výnosy nahoru, odezněla, nicméně stále závažněji vnímají dluhopisové trhy další hrozbu, kterou válka v Perském zálivu přináší, tedy zásadní ochabnutí světového hospodářského růstu.
Takové ochabnutí by působilo protiinflačně, a tedy by výnosy dluhopisů zejména zemí, jako USA či Německo, tlačilo naopak dolů. Pokud by totiž například způsobilo rozsáhlý nárůst nezaměstnanosti, nižší spotřeba propuštěných vyvolá výraznou poptávkovou dezinflaci – tedy zpomalení cenového růstu vlivem nedostatečné poptávky.
Ta tak bude tlumit nákladovou inflaci, vyvolanou horší dostupností ropy, zemního plynu, látek pro výrobu hnojiv, helia a dalších průmyslových surovin, jejichž dostupnost na světovém trhu je poměrně vysoce závislá na plynulé průchodnosti Hormuzského průlivu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
