Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti naproti tomu nečekaně klesl na 191 tisíc. Na pozadí velmi utlumeného propouštění ale v posledních týdnech setrvale rostl počet stávajících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, což taktéž signalizuje pokračující ochlazování poptávky po práci.
Inflace v eurozóně zůstává u cíle Evropské centrální banky (ECB). V listopadu dosáhla 2,2 procenta meziročně. O něco výše (na 2,4 % y/y) se nachází jádrová inflace, k čemuž stále přispívá vyšší setrvačnost cenového růstu ve službách.
Celkově podle nás budou v eurozóně i nadále převažovat dezinflační tlaky. V příštím roce by se tak inflace měla v průměru dostat na 1,6 procenta. Vliv na to bude mít zpomalující mzdový růst, silnější euro, levnější energie a nižší lednové přecenění v mnoha regulovaných službách.
Jen lehce nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB) byla v listopadu podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rovněž tuzemská inflace. Ta dosáhla 2,1 procenta meziročně a zaostala tak za tržním konsenzem (2,5 % y/y) i očekáváním ČNB (2,2 % y/y).
Za překvapením oproti naší prognóze stojí opět hlavně ceny potravin, jejichž vývoj zůstává značně rozkolísaný. Po letošních 2,4 až 2,5 procenta by inflace v příštím roce měla podle nás klesnout pod cíl centrální banky.
Působit by na to mělo především nadcházející novou vládou avizované převedení plateb na podporované zdroje energie z domácností na stát. S ohledem na protahující se jednání ohledně vzniku nové koalice je ovšem otázkou, zdali k tomu dojde již od původně plánovaného ledna či o něco později.
Mzdový růst v Česku dle očekávání zpomalil. Průměrná nominální mzda vzrostla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta po 7,6 procenta o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 7,8 %, pozn. aut.).
Po sezonním očištění to podle našeho odhadu znamená snížení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 2,1 na 1,2 procenta, když ke zvýšené srovnávací základně ve druhém čtvrtletí pravděpodobně přispěly mimořádné odměny, které se ve třetím kvartálu již neopakovaly. Z dlouhodobého pohledu reálné mzdy dohánějí trend produktivity práce.
Přestože tedy rostou stále solidně, prozatím z našeho pohledu nejde o vývoj, který by vyvolával nadměrné inflační tlaky. Tržní medián očekával růst reálné mzdy o 4,6 procenta, centrální banka o 4,4 procenta. Skutečnost (4,5 % y/y) tak byla jen o desetinu procentního bodu vyšší, než ČNB předpokládala.
Domácí spotřebitelská poptávka v říjnu oživila. Tržby v českém maloobchodě bez aut v říjnu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,4 procenta, když se zvýšily hlavně tržby za nepotravinářské zboží.
Meziročně byly tržby bez motoristického segmentu vyšší o 2,8 procenta, což v podstatě odpovídalo tržnímu konsensu ve výši 2,9 procenta. Oživení v říjnu zaznamenal i sektor služeb. Tam se reálné tržby meziměsíčně zvýšily o 0,7 procenta avšak poté, co v září o 0,5 procenta klesly.
Deficit českého státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 miliardy korun. Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 miliard nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 miliard, znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán.
I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.
Koruna ve druhé polovině týdne oslabila zpět k 24,20 CZK/EUR. Přispěla k tomu patrně zejména ve čtvrtek zveřejněná předběžná listopadová inflace, která výrazně zaostala za všemi odhady. Celkově koruna ke společné evropské měně odepsala mezitýdně asi 0,4 procenta, ostatní měny středoevropského regionu končí týden zhruba beze změny.
Americký dolar svou týdenní ztrátu proti euru ve výši 0,5 procenta realizoval především ve středu. To patrně souviselo primárně se slabými daty z trhu práce, která finanční trhy utvrdila v očekávání dalšího snížení úrokových sazeb na zasedání centrální banky USA (Fed) v příštím týdnu.
Euru mohla lehce pomoct i páteční vzestupná revize růstu hrubého domácího produktu (HDP). eurozóny v letošním třetím čtvrtletí z 0,2 procenta na 0,3 procenta mezikvartálně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
