Pro jistotu je dobré si pamatovat, že dopravní předpisy je nutné dodržovat nejen na veřejně přístupných pozemních komunikacích, ale i na tzv. veřejně přístupných účelových komunikacích, což je v podstatě každá cesta mezi dvěma nemovitostmi.
Obrazná závora
Zákon o silničním provozu přitom nerozlišuje, zda je veřejná komunikace veřejně přístupná či nikoli. Dokonce i na oplocených dvorech najdete dopravní značky, ale rozdíl je ve vymahatelnosti respektování silničních pravidel. V nepřístupných prostorech je to záležitost provozovatele zařízení (např. v areálu firmy jejího majitele), který si na pozemek může umístit i dopravní značky, ale policie tam přestupky neřeší a nepostihuje. Na veřejně přístupných účelových komunikacích je třeba počítat i s pokutou či kontrolou policie.
Zmíněná závora však slouží k posouzení, o jaký prostor jde, jen obrazně. Sama o sobě před parkovištěm u obchodního domu nebo nemocnice totiž nic neznamená. Stále jde o veřejnosti přístupnou účelovou komunikaci a pravidla silničního provozu tam platí jako všude jinde.
Posouzení konkrétního místa
Závora přes cestu má totiž stejný význam, jako upozornění, že cesta není udržována. Snaha majitele zbavit se starostí o údržbu s poukazem na to, že jde o neveřejnou komunikaci, je totiž protiprávní. Pokud jde o veřejně přístupnou veřejnou komunikaci, nelze její statut svévolně změnit upozorněním či závorou. A to má pak vliv i na dopravní režim.
V otázce, jakými zábranami má být vjezd na parkoviště či jiný prostor opatřen, aby byl veřejně přístupný, nebo naopak nepřístupný, což má provoz na něm zásadní vliv, se liší názory i odborníků na dopravu. Nejčastěji se však shodují, že nehraje roli parkovné, zda je prostor hlídaný či oplocený, ale záleží na charakteru konkrétního místa. U obchodů či nemocnic parkujeme na veřejně přístupném místě, v případě vjezdu do firmy se obvykle ocitáme v místě nikoli veřejně přístupném.
Složitá situace pak nastává v areálu budov (parkovací domy), kde lze chodby obtížně posuzovat i jako účelové komunikace, a lze tedy předpokládat, že o pravidlech a jejich vymáhání bude rozhodovat majitel objektu. A je otázka, jak ochotně se bude policie stavět k vyřešení karambolu při parkování a podobně, kdy dojde k závažnější škodě.
V lese neparkujeme
Kromě parkovišť jsou klasickým oříškem okraje lesa či lesní cesty, které i přes místní úpravy zůstávají veřejně přístupnou účelovou komunikací. A protože v tom případě na nich platí dopravní předpisy, je možné na nich umístit např. značky zákazu vjezdu či omezení povolené rychlosti.
Na druhou stranu, v tomto případě je třeba znát i zákon o lesích, podle něhož je zakázáno do lesa vjíždět a parkovat v něm, což platí nejen pro porost, ale i cesty sloužící k hospodaření. Zakázáno je i stání před vjezdem na lesní cestu. Sankce hrozí také od lesní stráže, která má pravomoci i prohledat vozidlo, zda se v něm nepřeváží upytlačená zvěř.
Pokuty na parkovištích
Rozdávat pokuty je možné také na parkovištích u obchodních domů, např. za neoprávněné stání na místech pro invalidy (až 5000 Kč). Platí zde i přednost zprava, pokud není dopravními značkami upraveno jinak, vyjma couvání povinnost mít zapnuté pásy, před jízdou nepožívat alkohol apod.
Naproti tomu není možné postihovat přestupky, vzniklé na základě „lidové tvořivosti“ majitelů supermarketů. Klasickým příkladem je stání na místech vyhrazených matkám s dětmi, které dopravní předpisy neznají.
Kde předpisy neplatí
A kde dopravní předpisy neplatí? Obecně na místech mimo pozemní komunikaci, ať už jsou to oplocené nebo jinak uzavřené prostory, nebo louky či pole. Ale pozor, tam zase pravděpodobně půjde o soukromý majetek, kde je nutné se řídit pokyny majitele a mít povolení k vjezdu.
Jak je to s parkováním mimo veřejné pozemní komunikace?
1. Dopravní předpisy je nutné dodržovat nejen na veřejně přístupných pozemních komunikacích, ale i na tzv. veřejně přístupných účelových komunikacích, což je v podstatě každá cesta mezi dvěma nemovitostmi, pokud není striktně chráněná.
2. V nepřístupných prostorech je vymáhá dodržování dopravních předpisů majitel objektu, který si na pozemek může umístit i dopravní značky, ale policie tam přestupky neřeší a nepostihuje.
3. Na veřejně přístupných účelových komunikacích je třeba počítat i s pokutou či kontrolou policie.
4. V posouzení, zda je prostor veřejně přístupný či nikoli, nehraje roli parkovné, zda je prostor hlídaný či oplocený, ale záleží na charakteru konkrétního místa.
5. Podle zákona o lesích je zakázáno do lesa vjíždět a parkovat v něm, což platí nejen pro porost, ale i cesty sloužící k hospodaření. Zakázáno je i stání před vjezdem na lesní cestu. Sankce hrozí také od lesní stráže.
6. Na veřejných parkovištích hrozí pokuty od policie za spáchání dopravních přestupků.
