V týdnu lídři menších opozičních stran vyzvali britskou vládu, aby druhé referendum vzala v potaz jako jednu z možností dalšího vývoje. Sama premiérka Theresa Mayová připouští, že druhé referendum může být nakonec vyústěním současné složité situace. V jejím případě však může jít součást vyjednávací taktiky. Včera ostatně možnost druhého referenda odmítla.
Po druhém referendu volá také bývalý britský premiér Tony Blair. V týdnu dokonce navštívil Brusel, kde tuto variantu hlasitě prosazoval. Za to se dočkal poměrně ostré kritiky od Mayové, která má jeho čin za podkopávání britského vyjednávání. Dokonce i Nigel Farage, de facto hlavní strůjce brexitu, možnost druhého referenda nevylučuje. Je prý třeba se na tento „nejhorší možný scénář“ připravit.
Druhé referendum převážně prosazují ti, kteří se přejí zvrátit výsledek referenda prvního, v němž britský lid v červnu 2016 rozhodl o vystoupení země z Evropské unie. Část stoupenců druhého referenda se však rekrutuje i z řad těch, kteří míní, že by ukončilo současný vnitropolitický chaos. Míní, že by jasně dalo najevo, že alternativou k současnému návrhu brexitové dohody Londýna s Bruselem je pouze to, že k žádnému brexitu nedojde a že na stole není žádná „třetí cesta“.
Pokud by Britové volili mezi současným návrhem premiérky Mayové, tedy takzvaným „měkkým brexitem“, a setrváním v EU, je to pro českou ekonomiku dobrá zpráva. Obě dané varianty jsou totiž z hlediska českých ekonomických zájmů mnohem přijatelnější než takzvaný „tvrdý brexit“, tedy brexit bez dohody Londýna s Bruselem.
„Tvrdý brexit“ může ve svém důsledku připravit o práci až 40 tisíc Čechů, zejména těch zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Česká ekonomika by také přišla až o 60 miliard korun. Letos český vývoz do Británie meziročně klesá o 3,4 procenta, zatímco na trhy ostatních klíčových vývozních odbytišť naopak roste. V případě „tvrdého brexitu“ by byl propad ještě mnohem citelnější, neboť by ke konci března 2019 vstoupila v platnost řada překážek vzájemnému česko-britskému obchodu, které by jej znatelně podvázaly.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
Velice špatná zpráva pro svobodu a demokracii.
Jasně, první volba se opozici nezdá, uděláme druhou, třeba to vyjde… pak třetí… čtvrtou…. To je jak u nás, nelíbí se výsledek voleb, hurá do předčasných či nových. Neboli ignorace demokracie ! Nejsem pro to aby se o daném tématu znovu hlasovalo, to ať klidně jde… ale měl by tam být pravidlo, něco jako : “ pokud se stejné téma řeší referendem znovu za méně než 10 let po sobě, je nutné aby výše hlasů, která chce předchozí výsledek zvrátit bylo větší o min 25% v neprospěch výsledku který nebyl zvolen. “ Tj. normálně je potřeba více jak 50%… v nové opakující volbě (druhé) 50% + (25% z 50%) tj 12,5% navíc… tudíž 62,5% musí být proti, jinak nelze zvrátit předchozí volbu…. aby se zamezilo chvilkové změně v názoru = stabilita názoru a buzerace většiny menšinou…
O jednom tématu jen jedno referendum. To by se dělalo referendum, tak dlouho, až by to klaplo a pak už ne. Ale to je systém špinavců, tak dlouho to opakovat, až vyjde jejich varianta a pak už referendum nepřipustěj. Proto také u nás nikdo nepřipustí referendum o NATO, protože by mohla vyhrát část obyvatelstva, která tímto paktem pohrdá.