Důvěra se zlepšila navzdory konfliktu s Íránem, jenž představuje riziko ve směru vyšší inflace skrze růst cen energií, hnojiv a dalších komodit, a zároveň představuje riziko ve směru slabšího růstu ekonomiky.
Spotřebitelská důvěra se vyšplhala na svou nejvyšší letošní úroveň, mimo jiné se z pohledu spotřebitelů zlepšil výhled celkové hospodářské situace pro příštích 12 měsíců a dnešní doba se dle průzkumu jeví výhodnější pro pořizování velkých nákupů, než tomu bylo v únoru. Důvěra v průmyslu vzrostla na pětiměsíční maximum, v maloobchodu je nálada nejlepší od loňského září.
Březnový průzkum zároveň hlásí prudký nárůst cenových očekávání v průmyslu, maloobchodu a mezi spotřebiteli, zatímco ve stavebnictví a ve službách cenová očekávání klesla. Celková důvěra v tuzemské ekonomice v březnu vzrostla na nejvyšší úroveň od loňského října.
Nárůst souhrnného indikátoru spotřebitelské a podnikatelské důvěry byl tažen lepší náladou mezi spotřebiteli a na straně podnikatelů pak v průmyslu a maloobchodu. Nálada ve stavebnictví a ve službách klesla: V případě služeb na nejnižší úroveň od loňského dubna. V průmyslu v březnu indikátor důvěry vzrostl na své pětiměsíční maximum.
Výrazně se zlepšil výhled celkové ekonomické situace pro příští tři měsíce a spolu s tím také očekávaný vývoj výrobní činnosti v průmyslu v příštích třech měsících. Výrazně vzrostla očekávání ohledně vývoje prodejních cen v příštích 12 měsících: Příslušný indikátor je nejvýše od loňského května.
Ve službách důvěra v březnu mírně klesla, na nejnižší úroveň od loňského dubna. Zhoršilo se zejména hodnocení poptávky v posledních třech měsících, zlepšil se ale naopak výhled poptávky na příští tři měsíce. Indikátor očekávaného vývoje cen pro příští tři měsíce v sektoru služeb v březnu mírně klesl, i tak je ale na druhé nejvyšší úrovni od loňského listopadu.
Stavebnictví vykázalo pokles indikátoru důvěry na dvouměsíční minimum. Ve stavebnictví se mimo jiné zhoršilo hodnocení výrobní činnosti za uplynulé tři měsíce a oproti únoru je slabší také výhled celkové ekonomické situace na příští tři měsíce. Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen ve stavebnictví v březnu výrazně klesl a je nejnižší od loňského listopadu.
V maloobchodu celkový indikátor důvěry vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského září. V maloobchodu se výrazně zlepšilo hodnocení celkové ekonomické situace za uplynulé tři měsíce, výhled na další tři měsíce se ale zároveň výrazně zhoršil. Indikátor očekávaného vývoje cen pro příští tři měsíce v maloobchodu v březnu vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského září.
Na straně spotřebitelů důvěra v březnu vzrostla po sérii tří poklesů a dostala se na svou nejvyšší letošní úroveň. Mezi spotřebiteli zlepšil výhled celkové hospodářské situace pro následujících 12 měsíců a v porovnání s únorovým průzkum je aktuální doba vnímána jako mnohem výhodnější pro pořizování velkých nákupů.
Indikátor očekávání cenového vývoje pro příštích dvanáct měsíců mezi spotřebiteli v březnu vzrostl na své tříměsíční maximum. Březnový průzkum hlásí růst důvěry v české ekonomice, což je vzhledem k dění na Blízkém východě překvapivé, neboť konflikt s Íránem představuje typické stagflační riziko ve smyslu vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky.
Důvěra mezi spotřebiteli vzrostla na své letošní maximum, zároveň je ale mezi spotřebitelný patrný růst obav z vyšší inflace. V případě průmyslu důvěra též poměrně viditelně vzrostla: V kontextu konfliktu s Íránem je to překvapivé, na druhou stranu ale čerstvě zveřejněný PMI průzkum z německého zpracovatelského průmyslu za letošní březen též hlásí překvapivé zlepšení.
Cenová očekávání v tuzemské ekonomice v březnu sice převážně rostla, v případě průmyslu dokonce dramaticky, nicméně máme zde i odvětví, kde se cenová očekávání snížila – konkrétně jde o stavebnictví a služby.
Očekáváme, že se tempo růstu české ekonomiky, vyjádřené ukazatelem hrubého domácího produktu (HDP), letos v kontextu blízkovýchodního konfliktu zpomalí do oblasti dvou procent (po růstu 2,6 % vykázaném v roce 2025).
Válka s Íránem a související růst cenových tlaků může vést ke zpomalení růstu spotřeby domácností v české ekonomice a čekat lze také negativní dopad konfliktu na exporty a na investiční výdaje firem.
Inflace může letos v průměru činit dvě procenta s tím, že koncem roku může meziroční inflace atakovat úroveň 2,5 procenta a počátkem roku 2027 může být meziroční inflací přechodně atakována úroveň tří procent.
Samotný březnový průzkum důvěry v české ekonomice ale dle našeho názoru tato rizika ještě plně nereflektuje a naopak hlásí lepší důvěru na straně spotřebitelů i mezi podnikateli, než jakou bychom vzhledem ke geopolitickému dění očekávali.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
