Tisková zpráva pominula větu ohledně míry restrikce měnové politiky ECB a zároveň zdůraznila zhoršení výhledů pro ekonomický růst eurozóny. ECB je nyní zřejmě ostražitější vůči ekonomické aktivitě v kontextu obchodních válek a zvýšené nejistoty, zatímco podle slov prezidentky banky Christine Lagardeové je dopad cel na inflaci stále nejistý.
Více holubičí vyznění zasedání nahrává našemu scénáři dalšího postupného poklesu úrokových sazeb, a to v úhrnu o dalších 50 bazických bodů do konce roku (červen a červenec po 25 bazických bodech, pozn. aut.). Finanční trh rovněž zaceňuje další cut (snížení, pozn. red.) o 25 bazických bodů v červnu a v úhrnu se do konce roku přiklání k celkovému snížení o dalších 75 bazických bodů.
Data z eurozóny v tomto týdnu ukázala na růst průmyslové výroby díky snahám o předzásobení před uvalením amerických cel a na druhé straně zhoršenou náladu vlivem stejného faktoru. Průmyslová produkce v eurozóně meziměsíčně v únoru vzrostla o 1,1 procenta po lednovém růstu o 0,6 procenta meziměsíčně.
Německý ZEW index (index podnikatelské nálady) sice ukázal na zlepšení hodnocení současné situace, ale očekávání do budoucna se zhoršila a negovala tak vlnu optimismu plynoucí z fiskálního balíčku v Německu.
Americká data překvapila silnějším růstem tržeb v maloobchodě, a to i přes zhoršenou náladu amerických domácností. Tržby v březnu meziměsíčně silně vzrostly o 1,4 procenta díky prodejům aut, bez nich meziměsíčně vzrostly o 0,5 procenta. Navzdory zhoršující se náladě útraty domácností v letošním prvním čtvrtletí dále rostly, byť nižším tempem oproti silnému závěru loňského roku.
Opticky je růst tržeb v únoru a březnu (bez prodejů aut) silný, to ale následovalo slabý leden vlivem chladného počasí. Vyšší prodeje aut zřejmě souvisely se snahami nakoupit před tím, než dojde k promítnutí cel do cen, jelikož na ně platí 25% cla od 3. dubna.
Americká průmyslová produkce v březnu částečně korigovala únorový nárůst o 0,8 procenta meziměsíčně a klesla o 0,3 procenta. Data z reálné ekonomiky z USA celkově naznačují efekt předzásobení. Spotřebitelská poptávka by navíc mohla zabránit poklesu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí.
Ceny tuzemských průmyslových výrobců (PPI) v meziročním i meziměsíčním vyjádření klesly o 0,3 procenta a potvrzují tak omezený potenciál vyšších inflačních tlaků plynoucí ze zboží. Potraviny ale mohou být výjimkou, když cenové tlaky v potravinářském výrobním řetězci jsou zvýšené.
Ceny v potravinářském průmyslu byly v březnu meziročně vyšší o tři procenta a ceny zemědělských výrobců po nárůstu v březnu o 2,2 procenta meziměsíčně byly meziročně vyšší o 8,2 procenta.
Rostoucí ceny stavebních prací (v březnu +3,0 % y/y a +0,6 % m/m, pozn. aut.) spolu s výrazným růstem cen nemovitostí (+8,5 % y/y v Q4 24; dle indexu cen nemovitostí – HPI) budou zřejmě tlačit na inflaci, respektive bránit k jejímu rychlejšímu poklesu ke dvouprocentnímu cíli.
Silnější data z USA a holubičí rétorika ECB ale příliš nepomohla americkému dolaru korigovat ztráty z předchozího týdne. Celkově končí eurodolarový pár poblíž úrovně ze začátku týdne. Dolarové i eurové úrokové sazby tento týden zaznamenaly podobný pokles o 5 až 15 bazických bodů dle splatnosti, zatímco korunové sazby tomuto víceméně odolaly a klesly jen mírně.
Na pozadí klidnější situace na geopolitické rovině měly středoevropské měny tendenci mírně posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila o 0,3 procenta na hranici 25,00 CZK/EUR, maďarský forint o 0,4 procenta a polský zlotý jen mírně o zhruba 0,1 procenta. Z posledních týdnu je ale evidentní, že česká koruna vykazuje menší míru fluktuace oproti ostatním středoevropským měnám.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
