Výhled jádrové inflace přitom zůstal v zásadě beze změny. Výrazná revize nenastala ani v případě prognózy růstu hrubého domácího produktu (HDP). Ekonomika eurozóny podle ECB vzroste letos o 0,9 procenta, příští rok o 1,1 procenta a v roce 2027 o 1,3 procenta.
Další rozhodování ECB je i nadále podmíněno především novými daty, na tiskové konferenci však prezidentka Christine Lagardeová uvedla, že se podle ní blíží konec současného cyklu snižování sazeb. Z pohledu finančních trhů by se proto dalo aktuální zasedání shrnout jako „jestřábí cut“.
V kombinaci se zveřejněním týdenního počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA, který vzrostl na 247 tisíc, což nejvýše od loňského října, tak euro k dolaru posílilo o 0,5 procenta na 1,147 USD/EUR.
Koruna ve čtvrtek v páru s eurem uhájila své středeční zpevnění k 24,80 CZK/EUR. To nastalo po zveřejnění bleskového odhadu květnové inflace, která se zvýšila nečekaně výrazně až na 2,4 procenta meziročně.
Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler se navíc v rozhovoru pro týdeník Ekonom, který poskytl ještě před publikací květnového inflačního čísla, vyslovil pro ponechání úrokových sazeb na červnovém zasedání beze změny, když podle něj přetrvávají proinflační rizika.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že si ČNB zachová svůj rezervovaný postoj k dalšímu uvolňování měnové politiky. To v posledních dnech přispělo k rozevření úrokového diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb ve prospěch těch tuzemských, a tím i k posílení české koruny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
