Podle šéfky ECB Christine Lagardeové zůstává centrální banka nadále „in a good place“, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. A přestože se nezavázala k žádným konkrétním budoucím krokům, preferovanou variantou je zjevně stabilita sazeb.
Nová makroekonomická prognóza přinesla mírně jestřábí revizi. Trajektorie celkové inflace nyní počítá s opatrnějším poklesem v příštím roce na 1,9 procenta (vs. 1,7 %), zejména kvůli vyšší jádrové inflaci (2,2 % vs. 1,9 %) a přetrvávajícím cenovým tlakům ve službách.
K inflačnímu cíli by se jak celková, tak jádrová inflace měla dostat v průběhu roku 2027. Oproti zářijové prognóze navíc odborný aparát ECB očekává svižnější růst ekonomiky eurozóny už v tomto roce. Růst hrubého domácího produktu (HDP) byl díky silnější domácí poptávce revidován směrem vzhůru i pro roky 2026 a 2027.
Kombinace setrvačnější inflace ve službách a silnější domácí poptávky oslabuje argumenty holubičího křídla Rady guvernérů pro další snižování sazeb. Zároveň ale nejsou na stole ani dostatečně silné argumenty pro zvýšení úrokových sazeb.
Christine Lagardeová na tiskové konferenci zdůraznila, že ECB je připravena učinit jakékoli kroky potřebné k zajištění stabilní inflace, a to na základě svého „data dependent“ přístupu (závislého na datech, pozn. red.).
Z našeho pohledu má ECB v tomto cyklu již hotovo a jejím dalším krokem bude pravděpodobně posun úrokových sazeb směrem vzhůru. Než však tento scénář nastane, čeká nás poměrně dlouhé období stability, které očekáváme po celý rok 2026. To je v souladu s aktuálními tržními sázkami zaceněnými v eurové křivce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
