Jakýmsi leitmotivem celého prohlášení je asertivnější přístup k řadě zásadních politik a přístupů Evropské unie. V prohlášení tak rodící se vláda deklaruje, že odmítne zavedení emisních povolenek pro domácnosti, EU ETS2, a také migrační pakt EU a že nepřijme euro, a naopak navrhne ukotvení české koruny do Ústavy České republiky.
Takové kroky jsou z národohospodářského hlediska České republiky opodstatnitelné. Emisní povolenky pro domácnosti totiž představují další nárůst přerozdělování, které je ekonomicky obvykle méně efektivní než rozdělování kapitálu na bázi tržních principů.
Migrační pakt by zase mohl mít nepříznivý dopad na tuzemské veřejné finance, protože zahrnuje kompenzaci případného nepřijetí migrantů dle daného klíče finančním odvodem. Konečně náklady eura v současnosti z hlediska české ekonomiky převyšují jeho benefity a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Prohlášení obsahuje také řadu bodů, které povedou k vyšší zátěži tuzemských veřejných financí, takže je vskutku otázkou, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 procent HDP“, jak prohlášení deklaruje.
Jde například o obnovení výraznější valorizace důchodů, která by jejich příjemcům zaručila lepší podmínky například v době citelné inflace. Deklarované zastropování věku odchodu od důchodu na 65 letech by nemělo mít za působení rodící se vlády dopad na veřejné finance, protože český penzijní systém je stále ve stádiu postupného navyšování věku do důchodu pod touto úrovní.
Do penze by se ve věku 65 let a vyšším mělo podle úpravy prosazené končící vládou odcházet až ve druhé polovině 30. let, tedy řadu let po skončení funkčního období vlády vznikající. Zátěží pro veřejné finance bude však už za vlády rodícího se kabinetu navýšení rodičovského příspěvku. Mezinárodní zkušenost napovídá, že navýšení o 50 tisíc korun nezajistí vyšší porodnost.
Dalším zásadním ekonomickým závazkem prohlášení je slib nezvyšovat žádné daně. Nová vláda tudíž nehovoří jen o tom, že nebude zvyšovat složenou daňovou kvótu, tedy poměr daňového inkasa k HDP, což prostor určitému navyšování daní otevírá, nepřevyšuje-li jeho míra míru růstu celého hospodářství.
Nová vláda tedy deklaruje nezvyšování daní jako takových. Přitom firemní daň deklaruje dokonce snížit, zpět na 19 procent. Navíc rozšiřuje okruh slev na dani, například na druhého z manželů či na studenty. K navýšení porodnosti hodlá motivovat výraznou slevou na dani za čtvrté a další dítě, přičemž ovšem ani od tohoto kroku nelze očekávat nastartování porodnosti.
Veřejné finance by naopak nemělo zatížit zestátnění energetického podniku ČEZ, které nová vláda hodlá uskutečnit za jeho vlastní prostředky.
Vláda se v energetické oblasti rovněž zavazuje udržet některé uhelné elektrárny při výrobě elektřiny, dokud nebude k dispozici dostatek stabilních zdrojů energie. To může pomoci stlačit ceny elektřiny v ČR, ale zároveň jde o další bod, jehož plnění může českou vládu dostat do kolize s Evropskou komisí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
