K oživení amerického hospodářství dojde i díky bezprecedentní fiskální reakci vlády na ekonomickou krizi. Balíček na podporu ekonomiky, který byl přijatý v březnu 2021, činí 1,9 bilionu dolarů (částka rovnající se 27 % HDP USA – pozn. aut.), což je více, než v jakékoli jiné vyspělé ekonomice. Coface odhaduje, že by však schodek obchodní bilance mohl v důsledku stimulačního plánu vzrůst o 56 miliard dolarů.
Záchranný plán pro ekonomiku USA: Silné oživení, ale stále větší obchodní deficit
Po šoku z pandemické krize covid-19 se chystá v USA masivní stimulační balíček. Opatření na oživení přijatá letos v březnu zahrnují výdaje ve výši téměř 1,9 bilionu dolarů (9 % HDP). Z nich více než třetina bude napumpována do americké ekonomiky v roce 2021 a zbytek v průběhu deseti let. Vedle toho Kongres již v roce 2020 schválil podporu oživení ve výši téměř čtyř bilionů dolarů.
Vzhledem k rychlému postupu vakcinace proti covid-19 ve Spojených státech (více než čtvrtina populace dostala do konce března alespoň jednu dávku) očekáváme silný nárůst soukromé spotřeby obyvatel. Ta pomůže růstu ekonomiky o 5,7 procenta v roce 2021 po loňském poklesu o 3,5 procenta. USA se tak jako jedna z prvních zemí světa vrátí výkonností ekonomiky do poloviny roku 2021 na předkrizovou úroveň.
Očekávaný „boom“ spotřeby v USA však vyvolá poptávku po dovozu a položí základy rekordního obchodního deficitu. Stimulační balíček by mohl vést k dalšímu deficitu 56 miliard dolarů. V důsledku toho by se mohl prohloubit schodek obchodní bilance s Mexikem, ale také s Německem, Jižní Koreou, Brazílií a Indií.
Dopad osmiletého investičního plánu do americké infrastruktury v objemu dvou bilionů dolarů, který představil nedávno Bílý dům, se projeví až po roce 2021. Nicméně zvýšení daní, které jej financuje a bude rozloženo na 15 let, prohloubí deficit federálního rozpočtu a růst obchodního deficitu.
Deficit tažený spotřebou
Spojené státy mají jako největší světový dovozce a druhý největší vývozce deficit obchodní bilance již od začátku 70. let. Schodek dosáhl v roce 2020 rekordní úrovně přes 900 miliard amerických dolarů. Vliv na to měl růst obchodního napětí – zejména s Čínou – a pandemie covid-19, která narušila obchodní toky.
Historicky je schodek obchodní bilance USA dán velkým dovozem reagující na domácí spotřebu. Od roku 2015 dochází k poklesu objemu průmyslových výrobků a materiálů v deficitu obchodní bilance.
V roce 2017 se USA staly čistým vývozcem zemního plynu a na konci roku 2019 i ropy a ropných produktů.
Přestože jsou výrobky určené k nákupu ze strany dalších firem nejdůležitější americkou exportní položkou (34 % z celkového objemu v letech 2010 až 2020), rostl jejich vývoz menším tempem než dovoz. A to i kvůli problémům Boeingu v posledních dvou letech a poté vinou pandemie covid-19.
USA a Čína: Obchodní válka s rozporuplnými výsledky
Prezidenství Donalda Trumpa zvýšilo podíl Číny na obchodním deficitu USA. V letech 2010 až 2020 připadaly na vrub obchodu s Čínou zhruba 44 procenta schodku. I když došlo k poklesu rekordního maxima téměř o 420 miliard dolarů z roku 2018, Trump nedokázal splnit svůj slib z roku 2016, kterým bylo výrazné snížení celkového deficitu.
Ten byl na konci jeho mandátu vyšší, než když nastoupil do úřadu. I když opatření v oblasti cel snížila schodek obchodní bilance s Čínou v roce 2019 o 18 procent, tak téměř tři čtvrtiny tohoto poklesu byly vyváženy růstem schodku obchodních bilancí se zbytkem světa. Podobná situace je i v roce 2020. Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy, která přinesla nárůst obchodních překážek, tak měla smíšené výsledky.
Dopad obchodní dohody, podepsané 15. ledna 2020 Trumpem a čínským viceprezidentem Liu He, je vzhledem k pandemii covid-19 obtížné posoudit. Do konce roku 2020 Čína nesplnila svůj závazek koupit v USA o téměř 64 miliard dolarů více zemědělského, energetického a průmyslového zboží než v roce 2017. Z celkového objemu 159 miliard dolarů přislíbených nákupů komodit od USA Čína do konce loňského roku realizovala pouze 59 procent tohoto cíle.
Od „America First“ k „America is Back“
Když Joe Biden vystřídal Donalda Trumpa, skončila politika „America First“, charakterizovaná rostoucím obchodním napětím a celními překážkami, zejména s Čínou. Bidenova kampaň a první kroky naznačovaly, že obchodní politika bude důležitou součástí jeho širší zahraniční politiky charakterizované sloganem „Amerika je zpět“. Dosavadní kroky naznačují, že obnova vůdčího postavení USA ve světě a obnovení partnerství a aliancí jsou jeho hlavní priority.
Na druhou stranu se projevuje asertivnější postoj vůči Číně. To se odráží v obchodní agendě administrativy, díky níž je prioritou řešit „zneužívající a nekalé“ obchodní praktiky. Vláda prezidenta Bidena zatím neoznámila žádné snížení cel, přičemž ponechala možnost použít je jako páku pro vyjednávání v budoucích bilaterálních jednáních.
Autor je generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko
(Redakčně upraveno)
