Ačkoli jde o citelný nárůst, na evropské poměry byl stále jen podprůměrný. Například v eurozóně narostl veřejný dluh letos v prvním pololetí hned o 11,1 procentního bodu, a to z 84 na 95,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Rychlejší letošní růst zadlužení v eurozóně než v Česku způsobuje, že dluh eurozóny je vůči tomu českému nejvyšší v tomto tisíciletí, a to tedy přes zmíněný citelný nárůst českého veřejného zadlužení.
V polovině letošního roku činil rozdíl mezi zadlužením eurozóny a zadlužením českým hned 55,2 procentního bodu. Naposledy byl tento rozdíl vyšší ve druhém čtvrtletí roku 2000, tedy na samém počátku existence eurozóny. Tehdy rozdíl činil 55,4 procentního bodu, neboť dluh eurozóny představoval 71,4 procenta HDP, zatímco veřejný dluh ČR činil 15,2 procenta HDP.
Sečteno a podtrženo, letošní nárůst českého zadlužení oprávněně vzbuzuje obavy. V kontextu růstu zadlužení v zemích eurozóny však jde stále jen o podprůměrný nárůst. Takový, který navíc vzájemné zadlužení eurozóny a ČR staví z hlediska ČR do historicky prakticky nejpříznivějšího světla.
Tento vývoj ilustruje, že mnohé další evropské země zvolili v rámci boje s dopady koronavirové krize ještě agresivnější přístup – spočívající v ještě citelnějším navýšení dodatečného zadlužení, a to i přes to, že jsou v souhrnu zadluženy dramaticky výrazněji než Česko.
Pro Česko jde o příznivou zprávu. To proto, že například světově významné ratingové agentury budou posuzovat letošní nárůst zadlužení ČR nejen samo o sobě, ale také v kontextu růstu zadlužení v dalších srovnatelných zemí. Tento kontext tedy evidentně zmírňuje závažnost nárůstu tuzemského zadlužení. To značí, že ratingové agentury budou v posuzování růst zadlužení ČR shovívavější, než by byly, pokud by byl růst českého zadlužení na evropské poměry naopak nadprůměrný.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
