ECB zároveň ohlásila, že se od listopadu vrátí k nákupu cenných papírů, a to tempem 20 miliard měsíčně. Nová a dost zajímavá je formulace, že tyto nákupy ECB skončí „krátce před“ počátkem zvyšování úrokových sazeb (dříve mluvila o konci dlouho před počátkem zvyšování sazeb – pozn. aut.).
Není úplně zřejmě, proč ECB udělala tuto formulační změnu, ale jedna věc je jasná: Pokud bude slova „krátce před“ používat i nadále, bude si na sebe šít bič. Ve chvíli, kdy oznámí ukončení nákupů, vznikne jí povinnost splnit „závazek“ brzy začít se zvyšováním sazeb. A centrální banky obvykle podobné dopředné závazky nemají rády.
Výjimkou je závazek, který ECB už dlouho opakuje, a to že bude držet sazby na nynějších extrémních úrovních tak dlouho, dokud se prognóza inflace nepřiblíží udržitelně pod dvě procenta. Tento závazek ale – na rozdíl od toho zvyšovacího – dává jasný smysl.
Další významnou novinkou je zavedení dvoustupňového systému úročení likvidity, kterou mají banky uloženou u ECB: Část této likvidity nebude úročena depozitní sazbou – její záporná hodnota značí, že banky musejí ECB za své vklady u ní platit. Namísto toho bude úročení nulové. Díky tomuto kroku nebude ukládání likvidity do ECB pro banky tak drahé. Připomeňme, že jinam než do ECB ji bankovní sektor eurozóny jako celek uložit nemůže.
Ve své nové prognóze Evropská centrální banka snížila – oproti prognóze předchozí, tj. z června – výhled inflace pro letošek o desetinu na 1,2 %, pro rok 2020 o čtyři desetiny na 1,0 %, pro rok 2021 o desetinu na 1,5 %. Výhled HDP eurozóny snížila pro letošek o desetinu na 1,1 % a pro rok 2020 o dvě desetiny na 1,2 %.
Pro Maria Draghiho šlo o předposlední měnové zasedání v pozici prezidenta Evropské centrální banky; to poslední bude 24. října. Od počátku listopadu totiž do čela banky nastoupí Christine Lagardeová. Při troše zlé vůle lze vnímat včerejší kroky ECB jako výraz nedůvěry v její odborné kvality.
Rozhodnutí o nových opatřeních by asi počkalo na 12. prosince, kdy Evropská centrální banka bude poprvé s Lagardeovou v čele jednat o měnové politice. Včerejší rozhodnutí namísto toho dost zúžilo budoucí šéfce banky manévrovací prostor. Fakticky to ale asi není velký problém, protože signály, které doposud vyslala, naznačují, že by tak jako tak chtěla pokračovat v dosavadním velmi uvolněném kurzu.
Koruna reagovala na rozhodnutí ECB jen velmi vlažně – posílením o cca tři haléře. Lze to brát jako jeden z náznaků, že ECB udělala zhruba to, co od ní trhy čekaly.
Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)
