Kombinace přetrvávajících geopolitických hrozeb, ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, rostoucích pochybností o dlouhodobých bezpečnostních závazcích USA vůči NATO a historického investičního deficitu vytváří prostředí, v němž Evropa nemá jinou možnost než výrazně posílit vlastní obranné kapacity. Které společnosti z toho budou těžit nejvíce?
Skutečnost, že svět vstupuje do období zvýšené geopolitické nejistoty, podtrhují i tři nejnovější signály. Jde o zásah USA ve Venezuele, rostoucí napětí kolem Grónska a zároveň otevřené diskuse o budoucnosti transatlantické aliance.
K této kombinaci se v neposlední řadě přidávají i kroky evropských velmocí – Francie a Spojené království společně deklarovaly možné nasazení jednotek na Ukrajině v případě mírové dohody.
Evropská unie z finančního hlediska reaguje iniciativou pod záštitou ReArm Europe, jejíž objem může ve výsledku dosáhnout až 800 miliard eur. Primárním cílem je posunout čisté vojenské výdaje směrem k úrovni 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), přičemž v širším kontextu bezpečnosti, včetně kybernetické ochrany, se hovoří až o pěti procentech HDP.
Důležité je, že nejde pouze o krátkodobý stimul, ale o dlouhodobý rámec rozložený na roky až desetiletí dopředu. Zdroje financování stojí na kombinaci národních rozpočtů, evropských fondů a stále aktivnější účasti soukromého kapitálu, což výrazně zvyšuje stabilitu celého investičního příběhu.
Posun v této dynamice reflektuje i samotný akciový trh. Evropské společnosti ze zbrojního sektoru zaznamenaly silný růst již v roce 2025, konkrétně o 56,5 procenta, přičemž v prvních týdnech roku 2026 přidaly téměř 20 procent.
Z investičního hlediska je pozoruhodné, že akcie firem, jako Rheinmetall, Leonardo, Hensoldt, Renk či Saab, se v současnosti obchodují oproti americkým konkurentům za nižší ceny, ačkoli jejich růstové a ziskové vyhlídky jsou minimálně srovnatelné.
Podstatou celého investičního úsilí EU je skutečnost, že je nutné dohnat roky zanedbávání obranných inovací. Krátkodobé priority dnes zahrnují tanky, obrněná vozidla a munici. Z dlouhodobějšího časového horizontu však v další fázi přijdou na řadu komplexnější a kapitálově náročnější systémy – protivzdušná obrana, raketové technologie, stíhací letouny či námořní kapacity.
Evropský obranný sektor se mění z okrajového, často politicky citlivého tématu, na plnohodnotný investiční pilíř. Kombinace geopolitických rizik, masivních veřejných rozpočtů, zapojení soukromého kapitálu a stále relativně příznivých valuací zainteresovaných společností vytváří pro investory, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio, potenciálně silný a dlouhodobý investiční trend.
Autor je analytik InvestingFox
(Redakčně upraveno)
