Evropské akcie spadly nejvíce v dějinách

Evropské akcie se propadly nejvýrazněji v dějinách. Investory rozčarovala zejména Evropská centrální banka (ECB), která se neuchýlila k dalšímu snížení úrokové sazby. Místo toho jen navýšila objem odkupu aktiv, zjednodušila bankám přístup ke kapitálu a dále uvolnila podmínky pro úvěrování firem.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Investoři ale čekali více, takže po oznámení záměru ECB došlo k prohloubení obřího akciového pádu. Akcie, alespoň ty americké, nakonec musela zachraňovat americká centrální banka.

Mezinárodní investoři v uplynulých 24 hodinách spoléhali na americkou administrativu a posléze na Evropskou centrální banku, že svým zásahem vnesou na trh klid. Obě strany Atlantiku však trhy naopak rozčarovaly, a ještě dále zneklidnily. Investoři pojali přesvědčení, že ve Washingtonu i Frankfurtu jsou bezradní.

Což je do značné míry pravda, daná tím, že Trumpovi svazuje ruce Kongres a tamní demokraté, usilující, aby již v příštím funkčním období nebyl prezidentem. A daná ještě i tím, že Evropská centrální banka si již do značné míry vystřílela munici, neb je s úroky na nule, ba v záporu. Historický propad evropských akcií je výsledkem právě toho, že investoři ztrácí víru v to, že centrální banky či vlády dokáží trhy podpořit. Ze stejného důvodu rapidně oslabovala česká koruna.

Není to ale o tom, že by byl ve světové ekonomice nějaký fundamentální problém jako před deseti lety v době finanční krize a začínající evropské dluhové krize. Nyní pozorujeme důsledek vnímané bezradnosti politiků a centrálních bankéřů při reakci na fatální hrozby přicházející zvnějšku, z oblasti mimo ekonomiku.

Trhy včera v podvečer středoevropského času ale částečně zklidnila americká centrální banka, která de facto zahájila čtvrtou vlnu kvantitativního uvolňování. První vlnu spustila v roce 2008 v reakci na paniku trhů v důsledku pádu investiční banky Lehman Brothers.

Tímto agresivním zásahem zaplavuje americká centrální banka trhy novou likviditou, což by je mělo zklidnit. Rozšiřuje program odkupu dluhopisů vlády USA. Již od září loňského roku provádí americká centrální banka jakési zastřené kvantitativní uvolňování. Po včerejšku ale lze opravdu již hovořit rovnou o jeho čtvrté vlně. Americká centrální banka bude v této vlně odkupovat cenné papíry za 60 miliard dolarů měsíčně a ekonomiku podpoří také dalšími zásahy.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena