Průmyslová výroba v Evropě je odolná, ale stále oslabuje, což snižuje poptávku po povolenkách na znečišťování, zatímco obrovský propad ceny zemního plynu o 80 procent vedl k menšímu přechodu z plynu na uhlí a k menší poptávce po povolenkách.
Tato cyklická slabost však skrývá průchod strukturálních reforem, které mají snížit nabídku povolenek a zvýšit poptávku. To pravděpodobně v dlouhodobém horizontu povede pouze k růstu cen.
Parlament EU minulý měsíc schválil rozsáhlé plány na rozšíření svého systému obchodování s emisemi (ETS), zvýšení nákladů na znečištění a globalizuje jej pomocí systému přizpůsobování hranic.
Plány:
1) Provést hlubší snížení emisí znečišťujících látek v EU na 62 procent do roku 2030 oproti roku 2005.
2) Snížit nabídku postupným zrušením bezplatných povolenek na emise CO2 do roku 2034 a odstraněním 90 milionů povolenek z trhu v roce 2024.
3) Zvýšit poptávku spuštěním trhu ETS pro budovy a dopravu v roce 2027 a rozšířením o námořní dopravu od roku 2024.
4) Postupně zavést od roku 2026 poplatek za překročení hranice EU pro emise oxidu uhličitého. Tím se trh ETS účinně globalizuje vzhledem k roli Evropy jako největšího vývozního trhu pro 80 zemí.
Světová banka uvádí, že téměř čtvrtina všech celosvětových emisí CO2 je nyní pokryta iniciativami na stanovení cen uhlíku. Čínský systém, zavedený v roce 2021, je největší na světě a pokrývá devět procent všech globálních emisí. Systém EU je druhý největší a pokrývá 3,2 procenta celosvětových emisí.
Funguje od roku 2005, takže je nejstarší. Jeho cena v rámci systému ETS se od roku 2020 zvýšila pětinásobně, částečně v očekávání těchto právě schválených reforem, a předstihla ostatní trhy s uhlíkem od Kalifornie po Spojené království (viz graf výše, pozn. aut.). Tento trh vygeneroval v roce 2022 odhadem 34 miliard dolarů příjmů, které se vracejí vládám EU na investice do opatření v oblasti klimatu.
Autor je stratég pro globální trhy společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
