Na rozdíl od německého průmyslu ten český zaznamenal drobný meziměsíční pokles (-0,1 % m/m), který zčásti kompenzoval ostrý zářijový nárůst. Do dalších měsíců ovšem nevidíme fundamentální impuls pro výrazné oživení domácího průmyslu.
Známky oslabení v říjnu vykázalo i do nedávna rychle rostoucí stavebnictví, jehož výroba meziměsíčně klesla o 0,4 procenta. Tuzemský podíl nezaměstnaných osob setrval v říjnu na 4,6 procenta, po sezonním očištění ale mírně narostl, což indikuje pokračující mírné ochlazování trhu práce.
Zveřejněna byla i struktura domácí inflace, která se v listopadu dostala téměř na dvouprocentní inflační cíl centrální banky (2,1 % po říjnových 2,5 %). Za překvapením vzhledem k naší prognóze (2,4 %) opět z velké části stály ceny potravin.
Jádrová inflace po sezónním očištění podle našeho odhadu v listopadu zvolnila z 0,2 na zhruba 0,1 procenta, meziročně dynamika jádrových cen podle propočtů České národní banky (ČNB) zpomalila říjnových 2,8 na 2,6 procenta. Skončila tak o 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB.
Výroky českých centrálních bankéřů před jejich mediální karanténou vyzněly ve prospěch stability úrokových sazeb. Člen bankovní rady Jakub Seidler pro časopis Bankovnictví uvedl, že podle jeho názoru úrokové sazby setrvají po určitou dobu na současné úrovni.
Další člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček pak pro agenturu Bloomberg uvedl, že za pravděpodobnější z hlediska dalšího pohybu sazeb považuje jejich zvýšení než další snížení. Zároveň ale uvedl, že očekávání zvýšení úrokových sazeb již v příštím roce jsou předčasná.
Ve Spojených státech pozornost směřovala na zasedání tamní centrální banky. Fed nakonec snížil v souladu s očekáváním úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,50–3,75 procenta. Výsledek hlasování ale ukázal na nejednoznačnost rozhodnutí.
Pro třetí snížení v řadě o 25 bazických bodů hlasovalo devět centrálních bankéřů, jeden hlas byl pro snížení o 50 bazických bodů, naopak dva pro jejich stabilitu.
Největším překvapením zasedání bylo rozhodnutí, že Fed začne „podle potřeby“ rozšiřovat svou bilanci, aby udržel „dostatečné rezervy“, a to nákupem krátkodobých státních dluhopisů, a oznámení, že v příštích 30 dnech počínaje 12. prosincem nakoupí státní pokladniční poukázky v hodnotě 40 miliard dolarů.
Oznámení Fedu, že plánuje rozšiřovat svoji bilanci dříve a ve větším rozsahu, než s čím finanční trhy počítaly, se promítlo do poklesu výnosů státních dluhopisů a oslabení dolaru, respektive posílení eura. Dolar se ještě před zasedáním pohyboval kolem úrovně 1,165 USD/EUR, po oznámení plánů však vyskočil až nad hladinu 1,175 USD/EUR. V závěru týdne mírně zkorigoval směrem k 1,172 USD/EUR.
Zkraje týdne mírně ztrácela i česká koruna, jejíž kurz vyskočil k hladině 24,30 CZK/EUR. V pátek se kurz nacházel kolem úrovně 24,24 CZK/EUR.
Maďarský forint byl rozkolísaný. Náladu mu nevylepšilo zhoršení výhledu na rating od agentury Fitch a výrazné prohloubení schodku státního rozpočtu v listopadu. Jeho kurz se pohyboval převážně v pásmu 381,5-385 HUF/EUR. Polský zlotý zahajoval týden 4,23 PLN/EUR, v pátek se nacházel na 4,22 PLN/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
