Dodavatelé energií budou podle evropské legislativy povinni zahrnout emisní povolenky do obchodní složky ceny. Odhaduje se, že jedna megawatthodina plynu může v důsledku povolenek zdražit o dvě až čtyři stovky korun.
Pro průměrnou domácnost s roční spotřebou deseti megawatthodin to znamená zvýšení nákladů o čtyři až pět tisíc korun ročně. Rodiny, které plynem topí, ohřívají vodu a vaří, mohou očekávat navýšení až o patnáct tisíc korun ročně.
Emisní povolenky budou novým nákladem, který se dotkne všech odběratelů energií. Bohužel nejde o poplatek, kterému by bylo možné se vyhnout fixací nebo změnou dodavatele. Povolenky naopak mají motivovat k nižší spotřebě a vyšší energetické účinnosti, proto se jejich cena bude postupně promítat také do koncových účtů.
Jaká bude konečná cena povolenek, to zatím není jasné. Jejich cena není stále stabilní a vyvíjí se podle tržního obchodování. Aktuální ceny na evropských burzách jsou výrazně vyšší, než jaké byly původní odhady. Zůstává také nejasné, jakým způsobem budou dodavatelé povinni zákazníky o změnách cen informovat.
Nový systém emisních povolenek (ETS2) se kromě domácností významně dotkne také podnikatelského sektoru. Přestože povolenky nebudou nakupovat samy firmy, jejich dodavatelé energií a paliv náklady přenesou do cen.
Zdražení se tak projeví především u výrobních a logistických firem, které spotřebovávají velké množství plynu a pohonných hmot, či správců budov a areálů s plynovým vytápěním. Dotkne se ale i malých a středních podniků s vysokou spotřebou tepla či dopravy.
Odhaduje se, že cena povolenek může zvýšit náklady na plyn o 10 až 25 procent a na pohonné hmoty o 8 až 15 procent. Pro mnohé podniky to bude znamenat nutnost přehodnotit energetické strategie a hledat úspornější řešení.
Firmy i domácnosti by se měly na ETS2 připravit včas. Domácnosti by měly řešit zateplení, výměnu oken, ale i modernizaci vytápění, zvážit by měly také instalaci fotovoltaiky s baterií. Firmám pak doporučuji zamyslet se nad svou spotřebou energií, instalovat systém sledování spotřeb v rámci tzv. energetického managementu a řízení spotřeby v reálném čase.
Současně lze investovat do dalších úsporných opatření. Mohou například řešit úspornější provozní zařízení, fotovoltaiku a baterie, využití tepelných čerpadel anebo si nastavit efektivnější logistiku. To vše jim může pomoci dopad povolenek výrazně zmírnit.
Rozšíření systému emisních povolenek je součástí evropské klimatické politiky a má přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Očekává se však, že dopad na domácnosti bude citelný, zejména ve venkovských oblastech, kde se pro vytápění nejčastěji používá plyn, uhlí nebo jiná fosilní paliva.
Z evropských fondů, jako je Modernizační fond, OP TAK nebo Národní plán obnovy, budou i po roce 2026 dostupné dotační programy zaměřené právě na podporu firem zasažených růstem uhlíkových nákladů.
Autor je senior manažer společnosti Energy portfolio management
(Redakčně upraveno)
