Nyní se ale zdá, že trpělivost investorů je u konce. Spouštěčem dalšího znejistění je setrvalá politická krize ve Francii. Tamní model příliš štědrého sociálního státu začíná kolabovat pod tíhou úrokových nákladů a rostoucího zadlužení. O co přesně jde tentokrát v zemi galského kohouta?
Dnes už odstoupivší premiér François Bayrou přišel o důvěru v parlamentu poté, co předložil nepopulární návrh úsporného rozpočtu v hodnotě zhruba 44 miliard eur. Ten zahrnoval zmrazení sociálních výdajů a zrušení dvou státních svátků.
Když se podíváme na současný stav francouzských veřejných financí, důvod je zřejmý – prakticky každý rozpočet z posledních tří let vykazuje deficit přes pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Tím země přímo porušuje Maastrichtská kritéria, která stanovují maximální deficit ve výši tří procent HDP. Pro srovnání: Česká vláda letos plánuje schodek pod dvě procenta HDP, což je v evropském kontextu relativně příznivý výsledek.
Francouzský prezident již jmenoval nového premiéra. Stal se jím Sébastien Lecornu, a to uprostřed masivních protestů proti chystaným rozpočtovým reformám. Jde už o čtvrtého premiéra během dvou let. Lecornu bude muset získat podporu parlamentu, aby prosadil rozpočet na rok 2026 a předešel hlasování o nedůvěře.
Proti úsporným opatřením vzniklo hnutí Bloquons Tout (Zablokujeme vše, pozn. aut.), které organizuje stávky, blokády a protesty po celé Francii – podobně jako před lety hnutí „žlutých vest“. Vláda v reakci nasadila až 80 tisíc policistů, aby udržela pořádek.
Důsledkem současné krize je další přecenění rizik spojených s francouzskými dluhopisy. Výnosy desetiletých francouzských bondů vzrostly až na 3,5 procenta – a dokonce i pověstně zadlužená Itálie si dnes půjčuje levněji. Stalo se tak poprvé od roku 1998, kdy francouzské výnosy převyšují ty italské.
Politická nejistota v kombinaci s neutěšenou fiskální situací (dluh na úrovni 113 % HDP, riziko snížení ratingu) staví Francii do role jakési „periferie eurozóny“ a země už dávno přišla o prestižní rating AAA. Pro rok 2026 lze navíc očekávat další turbulence.
Trvalé zadlužování země tempem přes pět procent HDP povede k odlivu prostředků z dluhopisového trhu, dalšímu zhoršení ratingu, nutné intervenci Evropské centrální banky a nakonec možná i k ostřejší korekci domácích financí pod taktovkou Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Precedenty už existují – v podobném sledu se odehrály dluhopisové krize v Řecku či Portugalsku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
