Francie podle agentury čelí největší politické nestabilitě od zřízení Páté republiky roku 1958, přitom si neví rady, jak zkrotit své vysoké deficity veřejných financí a zbrzdit tempo zadlužování. Letos by měl schodek Francie činit podle Standard & Poor’s 5,4 procenta, což zhruba odpovídá schodku Česka z covidového roku 2020, který činil 5,6 procenta.
Podobně Francii do horší ratingové kategorie, než v jaké je Česko, přeřadila před několika týdny agentura Fitch Ratings. Je to tedy úplně poprvé v historii, kdy má Francie horší rating než Česko ne pouze u jedné, ale vlastně už u většiny světově významných ratingových agentur.
A to navzdory tomu, že dosluhující česká vláda je prvním kabinetem české historie, za jehož působení se nominálně státní dluh zvýšil o více než bilion korun (viz graf 2 níže). Od jejího nástupu na sklonku roku 2021 do konce letošního září, tedy zhruba do letošních sněmovních voleb, státní dluh narostl o zhruba 1 070 miliard, vyplývá nových dat ministerstva financí.
Zhruba 32 procent celkového nominálního státního zadlužení Česka, tedy zadlužení vzniklého za celé jeho dějiny, vzniklo za působení dosluhující Fialovy vlády.
V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), což je ukazatel zahrnující nejen úroveň zadlužení, ale také inflace a růstu ekonomiky, se však podařilo veřejné zadlužení ČR v posledních letech snížit a elementárně zastabilizovat. To je stěžejním důvodem toho, že Česko si svůj rating drží i v pohnuté době 20. let, zatímco Francii se opakovaně zhoršuje.
Některé investory může zhoršení ratingu, učiněné navíc na mimořádném jednání ratingové agentury Standard & Poor’s, přimět se francouzských dluhopisů zbavovat. Což bude jen další varování pro Německo, aby nevstupovalo do plnohodnotné dluhové unie s Francií. Bez vzniku dluhové unie ovšem visí otazník nad dlouhodobou udržitelností eurozóny jako takové.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
