Hodnota povolených staveb v květnu výrazně klesla

Situace českého stavebnictví zůstává i nadále kritická, přestože v květnu meziročně posílilo. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla stavební produkce v pátém měsíci letošního roku meziročně o 11,6 procenta.
Situace českého stavebnictví zůstává i nadále kritická, přestože v květnu meziročně posílilo. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Situace českého stavebnictví zůstává i nadále kritická, přestože v květnu meziročně posílilo. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Není to ale žádný velký důvod k oslavě, protože tento růst způsobila hlavně nízká srovnávací základna z loňského roku, za celý rok 2024 se totiž české stavebnictví propadlo o 2,4 procenta. Důležité statistiky navíc jasně ukazují, že stavebnictví z problémů venku rozhodně není.

Klíčový ukazatel, jak se bude sektoru dařit v nejbližší době, jsou vydaná stavební povolení. Stavební úřady jich v květnu vydaly 5 176, což je ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 1 598 stavebních povolení méně. Orientační hodnota těchto povolených staveb se propadla o 39,6 procenta na 32 miliard korun.

Bohužel jde o dlouhodobý trend, který ukazuje, že se staví a bude stavět mnohem méně. Stavební úřady vydaly během prvního čtvrtletí letošního roku podle ČSÚ v celém Česku jen 13 492 stavebních povolení, což je nejméně od roku 1999. Ještě nikdy v historii neklesl počet vydaných stavebních povolení pod patnáctitisícovou hranici. Až letos.

Stavebnictví nezachraňuje ani bytová výstavba. Podle ČSÚ se v celém Česku během května začalo stavět 2 673 bytů, což znamená meziroční pokles o 5,2 procenta. Nejvíce nových bytů se letos staví v Praze (3 687 bytů zahájených v rámci zcela nové výstavby). Přes tisícovku bytů zahájily stavební firmy už jen ve Středočeském kraji (1 429 bytů) a Jihomoravském kraji (1 270 bytů).

Stále více se tak projevuje vliv nezvládnuté digitalizace stavebního řízení, která už tak extrémně pomalý proces povolování nových staveb prakticky zablokovala. Stavební úřady pod náporem žádostí o stavební povolení doručených před začátkem digitalizace v podstatě zkolabovaly a nestíhaly ještě více než dříve.

Úředníci navíc místo posuzování stavebních záměrů odhalovali jednu chybu za druhou. Nakonec vláda přišla s polovičatým řešením spočívajícím v souběžném používání starého i nového systému povolování nových staveb. Tento legislativní kočkopes ale přišel příliš pozdě, což nyní jasně vidíme na stavebních statistikách. Z tohoto nekonečného dna se bohužel budeme dostávat ještě velmi dlouho.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)

Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. PR Pavel Rohlíček

    Mě stále fascinuje, jak se situace hází na digitalizaci, přitom problém je úplně jinde. Tady panuje obrovská nejistota. 25 let se úředníkům snižují reálné mzdy, 15 let se prosazuje zrušení 2/3 stavebních úřadů (těch malých). Stále se mění zákony. Ten současný, který si napsali developeři, je tím nejhorším. Ale i se špatným zákonem si úředníci dokáží poradit, ale nesmí se každý měsíc novelizovat. Hlavním problémem je personální krize hlavně na velkých úřadech. Spousta lidí odešla a ne jenom z důvodu digitalizace, ale odcházejí už dávno, berou se lidi bez stavebního vzdělání, nabízí se náborové příspěvky, sl. byty, většinou marně. Malé úřady jsou stabilnější a na rozdíl od těch velkých s vysokou fluktuací fungují a proto musí být zrušeny. Přece tady nechceme fungující malé úřady když politici chtějí centralizovat. Pokud k tomu dojde, celý systém se zhroutí úplně. Velké úřady, které mají problémy už nyní dostanou několikanásobně větší území, ale žádné pracovníky. Jsem zvědav na co to potom budou házet, možná i za 5 let stále na tuto digitalizaci.

Zavřít reklamu