Zápletka aktuální epizody je všem dobře známa. Hlavním spouštěcím bodem pro prudký pokles trhů bylo plošné vyhlášení amerických cel pro široké portfolio zemí napříč světem. Rozboření celosvětového obchodního systému je pro trhy citlivá záležitost.
Už třeba v roce 2018 vyvolaly obchodní spory mezi USA a Čínou obavy z globálního ekonomického zpomalení, což vedlo k poklesu indexu S&P 500 o téměř 20 procent. Podobný pokles jsme viděli i nyní.
Jako na houpačce
Olej do ohně burzovních poklesů v posledních dnech zřejmě přilévaly také nucené prodeje velkých fondů, které musí držet svůj risk management a prudký a rychlý pokles jim velí snižovat svoji expozici vůči rizikovým aktivům.
Když pak Trump oznámil, že platnost velké části cel pozastavuje, zažily trhy pro změnu největší jednodenní růst od roku 2008. Jsme na konci této divoké jízdy? Těžko říct. V hlavách amerického prezidenta a jeho poradců se může odehrávat leccos.
Volatilní období s největší pravděpodobností u konce není. Ať už ale trhy zakončí následující dny a týdny o pár procent v zeleném, či červeném teritoriu, pojďme se podívat na to, co je důležité pro dlouhodobého investora.
Jsme doslova zhýčkaní posledními lety, kdy trhy s výjimkou koronavirové pandemie soustavně rostly. Často zapomínáme, že akcie jsou aktivum, které jednoduše kolísá. Tedy nejen roste, ale i klesá. A to leckdy docela dramaticky.
Nic mimořádného se neděje
Během „krvavé lázně“ posledních dnů (ano, i taková spojení se dala v médiích zahlédnout) odepsal americký index S&P 500 (sleduje akcie největších 500 amerických společností) něco málo přes 20 procent. Jde ale o něco výjimečného?
Ne. Pokles indexu o cca 25 procent není žádná mimořádná událost. Je to něco, s čím se v průběhu své investice setká každý alespoň trochu dlouhodobější investor. Aktuální propad je historicky relativně běžnou záležitostí.
Investujete-li na deset let, můžete mít to „štěstí“, že ho potkáte dokonce dvakrát. Z tohoto pohledu není to, čeho jsme svědky teď, ničím mimořádným. Stojí to jistě za zmínku, ale není to nic, z čeho by se měly investorům podlamovat nohy.
Podívat se můžeme ještě podrobněji na index S&P 500, kolikrát se od roku 1928 odehrály poklesy vyšší než deset procent. Rozhodně jich nebylo málo. O něco zajímavější ale byla rychlost, s níž se poslední pokles odehrál.
Celková doba od vrcholu na indexu S&P 500 po jeho dosavadní dno je 47 dní. To je z historického pohledu rychlejší než průměr takovým poklesů, ale není to nic mimořádného. Za covidu byl pokles mnohem svižnější.
Dno dosaženo?
Otázka za miliardy, se stoprocentní jistotou to ale nikdo neví. Většinou se však tržní dna a vrcholy dají docela přesně odhadnout. Mají ale vůbec dlouhodobí investoři řešit, kdy jsou trhy na vrcholu a kdy u dna?
Pokud se neživíte tradingem, nemusí vás aktuální dění tolik zvedat ze židle. Samozřejmě, pohled na snižující se hodnotu portfolia nepotěší nikoho, ale pokud před sebou máte další roky, kdy budete své portfolio držet, můžete si být v podstatě jisti, že se opět zotaví. Stalo se tak doposud vždy.
A to za sebou už máme čtveřici krizí, kdy trhy poklesly o více než 40 procent. Naposledy před 25 lety při prasknutí internetové bubliny a velké také při finanční krizi v roce 2008. I přes tehdejší apokalyptické titulky se trhy dostaly vždy na nová maxima.
Co si z toho odnést?
I když je každá krize jiná, společným jmenovatelem je, že trhy se vždy zotavily. Proto je klíčové držet se svého dlouhodobého plánu, mít rozložené investice a realistická očekávání. Poklesy nejsou výjimečné – jsou nedílnou součástí cesty k dlouhodobému zhodnocení.
I přes četné propady trh dlouhodobě roste. Například mezi lety 1928 a 2023 přinesl S&P 500 průměrný roční výnos přes devět procent včetně reinvestovaných dividend. Investoři, kteří zachovali chladnou hlavu a zůstali zainvestováni, bývají nakonec odměněni. Naopak snaha o „časování trhu“ často vede ke ztrátám.
Strach během poklesů je přirozený, ale často iracionální. Historie ukazuje, že po velkých propadech přicházely výrazné růsty.
Autoři jsou investiční analytici společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
