Každá nesmazaná e-mailová zpráva, každý status na Facebooku, každá fotka na Instagramu, o videích ani nemluvě, představuje nutnost využívání digitální paměťové kapacity, datového centra, „serverovny“, a to si zase žádá napájení elektřinou, vyráběnou stále z velké části prostřednictvím neobnovitelných zdrojů energie.
Nejde o žádnou maličkost. Někteří experti připodobňují uhlíkovou stopu uchovávaných, ale nevyužívaných dat k tomu, jako bychom bez využití udržovali celé letecké odvětví.
Rozvoj umělé inteligence nebo třeba takzvaného internetu věcí problém dále zhoršuje. Dokonce i environmentální aktivisté hojně využívají elektronická zařízení a sociální sítě, čímž zesilují svůj uhlíkový otisk. Lidé mají pocit, že online komunikace je environmentálně šetrná, jenže tomu tak není.
V příštích letech tak lze předpokládat růst povědomí o tomto problému a také to, že environmentálně uvědomělí lidé se budou více zajímat o to, jak a kde jsou skladována jejich data – zda prostřednictvím využívání uhlí nebo jiných neobnovitelných zdrojů, nebo ne.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
