Pro společnost Apple, která byla obchodními spory mezi Spojenými státy a Čínou výrazně oslabena, toto rozhodnutí nepředstavuje pouze legislativní vítězství, ale především zásadní změnu ve struktuře nákladů a strategickém plánování.
Od zavedení Trumpovy protekcionistické politiky zaplatil Apple na dovozních clech kumulativně více než 3,3 miliardy dolaru. V roce 2025 tyto náklady pravidelně odčerpávaly z provozního cash flow přibližně jednu miliardu dolarů, přičemž sazby na klíčové čínské komponenty dosahovaly až 47 procent.
Apple tuto situaci řešil strategií absorpce nákladů, čímž chránil konečné spotřebitele před drastickým zdražováním, avšak zároveň obětoval část svých marží. Potenciální obnovení ziskovosti na původní úrovně nenechalo bez reakce ani investory – cena akcií společnosti Apple vzrostla v návaznosti na očekávání o jedno procento.
Verdikt soudu otevírá bezprecedentní možnost refundací. Odhaduje se, že vláda USA by mohla být povinna vrátit dovozcům více než 175 miliard dolarů. Pro Apple jde o částku v řádech miliard, která by mohla být redistribuována akcionářům formou dividend nebo zpětného odkupu akcií.
Klíčovou neznámou však zůstává postoj šéfa firmy Tima Cooka. Na jedné straně by agresivní vymáhání refundací mohlo nenávratně poškodit vztahy s Bílým domem v době, kdy administrativa oznamuje nové nástroje regulace obchodu.
Současně Apple potvrdil svůj závazek investovat ve Spojených státech 600 miliard dolarů během čtyř let, což lze vnímat jako formu diplomatického pojištění proti budoucím politickým rizikům.
V uplynulém období Apple pod tlakem cel realizoval masivní diverzifikaci výroby. Podle aktuálních dat se již 50 procent iPhonů určených pro americký trh vyrábí v Indii, zatímco Vietnam se stal centrem pro AirPods a Apple Watch. Ačkoli tato strategie snížila geopolitické riziko, technologický ekosystém v Číně zůstává z hlediska nákladů a odbornosti nepřekonaný.
Zrušení cel pod hlavičkou IEEPA umožňuje společnosti zpomalit neefektivní přesuny výroby a znovu využít čínskou infrastrukturu tam, kde Indie nebo Vietnam narážejí na logistické limity. To by mohlo vést ke zjednodušení dodavatelského řetězce a dalšímu snížení výrobních nákladů, zejména u paměťových komponentů a komplexních modulů.
Navzdory právnímu úspěchu u Nejvyššího soudu není boj o volný obchod u konce. Administrativa promptně reagovala aktivací Sekce 122 Obchodního zákona z roku 1974, čímž zavedla novou 10% globální sazbu.
Ačkoli je tento nástroj časově omezen na 150 dní (s nutností schválení Kongresem pro prodloužení, pozn. aut.), jasně naznačuje, že protekcionismus zůstává pevnou součástí americké hospodářské politiky.
Autorka je předsedkyně představenstva společnosti Capital Markets
(Redakčně upraveno)
