O osudu inflačního a úrokového výhledu na druhou polovinu tohoto a zejména příštího roku tak bez nadsázky rozhodnou nejbližší dva týdny. My jsme v mezičase kvůli rostoucí hrozbě extrémnějšího scénáře zhoršili náš výhled na inflaci a lehce i na hrubý domácí produkt (HDP).
Od startu íránské krize jsme tak kumulativně zvýšili inflaci v eurozóně o 0,9 procentního bodu na 2,7 procenta v roce 2026 a na 1,9 procenta v roce 2027. V Česku jsme zatím kumulativně zvýšili inflaci, stejně jako v Evropě, o 0,9 procentního bodu – a to i když je vzhledem k vyšší energetické náročnosti česká ekonomika do budoucna bezesporu inflačně zranitelnější.
V letošním roce zatím stále v Česku předpokládáme o něco nižší inflační tlaky a průměrnou inflaci na 1,9 procenta, a to zejména díky zpožděnému dopadu energetické krize do cen energií pro domácnosti a do cen potravin. To vše se nám ukáže až v roce 2027, pro který jsme posunuli naše odhady inflace na 2,9 procenta.
Pokud bychom v Česku „přepli“ do extrémnějšího scénáře I, mohou se realizovat avizované zhruba 3 procentní body nad náš základní inflační scénář. Rozdíl by byl pravděpodobně cítit zejména v roce 2027 – ve vyšších cenách energií, vyšších cenách potravin, v silnějších sekundárních efektech v cenách zboží a ve vyšší setrvačnosti inflace služeb.
Pokud by se v takovém případě inflace v průměru pohybovala v Česku nad pěti procenty, bylo by asi složité pro Českou národní banku jednoduše „sedět a čekat“.
Konečné dopady do inflace (i HDP) však mohou ve finále hodně záležet i na vládní politice. Poučeni energetickou krizí spojenou s ruskou invazí na Ukrajinu už dnes lépe víme, která opatření lépe a která hůře tlumí nástup energetické inflace a její průsaky do širšího spotřebitelského koše.
Velmi zajímavá studie z měsíčníku Energy Economics ukazuje, že fungují zejména cíleně dotované ceny energií (pro vybrané podniky a domácnosti), které jsou zavedeny co nejdříve od startu energetického šoku. Čím později k zavedení dochází, tím roste pravděpodobnost výraznějších a trvalých dopadů do inflace (i HDP).
Co naopak nefunguje? Plošné dotace domácnostem nebo daňové úlevy, které lze zpravidla nasadit rychleji… Jejich účinnost je malá. Stejně jako dotace zasaženým podnikům – ty zpravidla dokáží pomoci až a nápravou škod. Pokud se vlády, včetně té české, zvládnou z chyb poučit, mohou být nakonec inflační dopady i v extrémnějších scénářích mírnější.
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
