Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta. Inflace citelně zaostala také za odhadem České národní banky (ČNB), která předpokládala ve své aktuální prognóze inflaci 2,6 procenta.
Klíčovým důvodem slabší než vyhlížené inflace je meziměsíční pokles cen v položce, do níž spadají potraviny, alkohol a tabák, kde se ceny snížily o 0,6 procenta. Poklesly ceny jak zpracovaných, tak nezpracovaných potravin, zatímco řada analytiků předpokládala naopak meziměsíční růst cen v této položce.
Meziměsíční pokles cen energií už tak nečekaný není, vzhledem například k příznivému vývoji cen pohonných hmot, kde se v září promítala nejen poměrně nízká cena ropy, ale také relativně silná koruna vůči americkému dolaru. Ke slabší než očekávané tuzemské inflaci přispěl v září částečně také meziměsíční pokles služeb a zboží.
Výrazné zmírnění inflace se však dnes zatím nepromítlo do citelnějšího oslabení koruny. Vůči euru se i po zveřejnění zářijové hodnoty pohybovala kolem úrovně kurzu 24,2, tedy poblíž svých maxim za celé období od roku 2023.
Trh tudíž nepředpokládá, že by ČNB pod vlivem nejnovějších čísel zásadněji změnila svůj dosavadní postoj ve prospěch dalšího snižování svých úrokových sazeb. Poměrně silná úroveň kursu koruny bude společně s ochlazováním ekonomiky a pozvolna zhoršující se situací na trhu práce v nadcházejících měsících tlačit inflaci je dvouprocentnímu cíli tuzemské centrální banky.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
