„Předběžný odhad indexu spotřebitelských cen za červenec dosáhl úrovně 2,7 procenta. Inflace se pohybuje nad svým cílem, ale udržuje se v tolerančním pásmu. Lze předpokládat, že s tímto údajem budou pracovat členové bankovní rady (ČNB) na svém měnověpolitickém zasedání, které se bude konat ve čtvrtek,“ sdělil faei.cz Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Podle Křečka, inflace pohybující se nad svým cílem, která je doprovázena výrazným růstem cen nemovitostí, naznačuje, že by se úrokové sazby nastavované Českou národní bankou neměly v srpnu měnit. „Toto stanovisko lze navíc podpořit nejistotami kolem celních válek i solidním odhadem růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku,“ uvedl ekonom.
Analytik společnosti PwC Dominik Kohut se domnívá, že mírné zpomalení inflace v červenci by nemělo mít vliv na poměrně rozhodná vyjádření bankovní rady ČNB o tom, že v tomto roce již pravděpodobně nedojde k dalšímu snížení úrokových sazeb. „Ve volebním roce naopak můžeme očekávat rozvolněnější fiskální politiku,“ uvedl ve svém komentáři pro faei.cz.
Jak redakci faei.cz informoval hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, poměrně vysoká úroveň jádrové inflace představuje zásadní důvod, proč ČNB s největší pravděpodobností ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta. „Inflační riziko představuje také napjatá situace v mezinárodním obchodě a hrozba obchodních válek mezi klíčovými ekonomikami světa,“ řekl.
Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking, ve svém komentáři pro faei.cz dodal, že centrální banka zároveň své rozhodnutí doprovodí jestřábí rétorikou: „Tento krok je trhy plně očekáván, a to i v reakci na nedávné komentáře členů bankovní rady o téměř jistém konci aktuálního cyklu uvolňování měnové politiky.“
Kovanda z Trinity Bank upozornil, že vyšší cla mohou působit proinflačně, takže mohou vést ČNB nesnižovat úrokové sazby ani na svých dalších letošních zasedání. „Po dlouho očekávaném uzavření dohody mezi USA o EU o dovozních celních tarifech odpadá významné zahraniční riziko a inflaci budou ještě silněji ovlivňovat domácí faktory,“ doplnil jej analytik PwC Dominik Kohut.
„Předběžná data o červencové inflaci jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky s tím, jak hlásí zmírnění cenových tlaků v ekonomice včetně cen ve službách, přesto ale sdílíme názor, že bankovní rada ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny již druhé zasedání v řadě, repo sazbu na úrovni 3,50 procenta,“ sdělil naší redakci Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
Jáč připomněl, že ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem května čekala průměrnou meziroční inflaci za celé letošní 3. čtvrtletí na úrovni 2,5 procenta poté, co ve 2. čtvrtletí průměr činil 2,4 procenta. „Náš aktuální odhad pro průměrnou meziroční inflaci za celé třetí čtvrtletí činí 2,6 procenta,“ uvedl. Průměrná inflace za celý letošek by podle něj mohla činit 2,5 či 2,6 procenta.
Optimističtější je Martin Gürtler, jenž za ekonomický tým Komerční banky faei.cz sdělil: „Za celý rok 2025 odhadujeme celkovou inflaci na 2,4 procenta, tedy ve stejné výši jako loni. Celková i jádrová inflace v červnu zřejmě dosáhla svého vrcholu a ve zbytku roku by měla postupně klesat. Celková inflace by se podle naší prognózy měla do konce roku vrátit do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.“
Jak uvedl Lukáš Kovanda z Trinity Bank, inflaci v červenci pomáhaly snižovat ceny energií, bez jejichž započtení by se nacházela mimo toleranční pásmo centrální banky. Směrem nahoru meziroční inflaci nadále tlačí sektor služeb, oblast bydlení, potraviny a alkoholické nápoje. „Služby v červenci přidaly 4,8 procenta,“ dodal.
„Inflační tlaky jsou nadále citelné zejména v případě mlékárenských a masných výrobků, jako je máslo či hovězí, dále v případě vajec nebo některých druhů ovoce, nakonec i kávy či čokoládových výrobků,“ vyjmenoval Kovanda. Podle Štěpána Křečka z BH Securities předběžný odhad inflace tuzemských statistiků sice poukazuje na meziroční růst cen potravin, ale ten již začíná zvolňovat.
Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank, ve svém komentáři pro faei.cz sdělila, že potraviny jsou stále hlavním motorem růstu inflace, i když se tempo růstu snížilo z 5,5 na 4,9 procenta. „Předpokládáme, že tempo růstu jejich cen by mohlo během roku zpomalit, ale stále bude živit růst inflace, i když ne v tak velké míře,“ uvedla.
„Inflaci se stále nedaří zkrotit a dle našeho soudu se to nepovede ani v následujících měsících,“ uvedla Krček: „K cenám potravin, jako výrazného proinflačního faktoru, se přidává neutuchající inflace ve službách, kde ceny rostou meziročně svižným téměř pětiprocentním tempem. K poklesu inflace nepřispívá ani trh nemovitostí, kde meziročně vidíme, že ceny rostou dvouciferným číslem.“
„Náš hlavní scénář pro vývoj domácí měnové politiky stále počítá s tím, že Česká národní banka sníží úroky o čtvrt procentního bodu ještě jednou, a to v letošním závěrečném čtvrtletí (nejspíše v listopadu), a že se repo sazba následně ustálí na úrovni 3,25 procenta,“ konstatoval Radomír Jáč z Generali Investments CEE.
Snížení úroků z jejich stávajících úrovní ale podle jeho názoru „zdaleka není jistá věc, a naopak nelze vyloučit možnost, že úroky v proběhlém cyklu uvolňování měnové politiky již dosáhly svého minima, a že se repo sazba na stávající úrovni 3,50 procenta po delší dobu stabilizuje“. Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května o čtvrt procentního bodu.
To, zda ČNB své úroky ze stávajících úrovní ještě sníží, bude podle Jáče záviset jak na číslech o tuzemské inflaci – zejména na vývoji cen ve službách, na vývoji mezd –, a dále také na krocích Evropské centrální banky a na vývoji kurzu koruny. Případný pokles úroků v eurozóně by tak mohl dát české měně impuls k dalšímu posílení.
