Významně k tomu přispěla vysoká srovnávací základna začátku loňského roku, kdy k silnému zdražení energií došlo především ve Španělsku, Belgii a Rakousku. Jádrová inflace v lednu rovněž klesla, a to z 2,3 na 2,2 procenta meziročně, zatímco trh očekával její stagnaci.
Lednové údaje celkové a jádrové inflace zároveň napovídají, že průměr za letošní první čtvrtletí skončí v případě obou těchto cenových indikátorů pod poslední prognózou ECB z prosince. Zvolnil rovněž růst cen služeb, z 3,4 na 3,2 procenta meziročně, který ovšem zůstává nad 2% cílem centrální banky.
Podrobnější data týkající se lednového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně budou zveřejněna až 25. února. Dezinflační trend bude podle nás v eurozóně pokračovat, když ke konci letošního roku očekáváme meziroční inflaci na úrovni 1,5–1,6 procenta.
Přispět by k tomu měl pokračující pokles cen pohonných hmot, mírnější růst cen potravin, probíhající průsak silného eura v rámci dovozních cen, a stejně tak i zvolňující růst mezd. Za celý rok 2026 odhadujeme průměrnou inflaci v eurozóně na 1,7 procenta, zatímco jádrová složka by měla dosáhnout 2,0–2,1 procenta.
Koruna ve středu jako jediná z regionu oslabovala, dolar zůstal vůči euru téměř beze změny. Kurz hlavního měnového páru se po celou evropskou seanci držel v úzkém koridoru kolem 1,182 USD/EUR. Z globálních dat byl zveřejněn vývoj zaměstnanosti v americkém soukromém sektoru za leden podle ADP reportu.
Mírně zklamal, když ukázal na 22 tisíc nově vytvořených pracovních míst oproti očekávaným 45 tisícům. ISM ze služeb za leden ale naproti tomu mírně pozitivně překvapil, když zůstal beze změny na 53,8 bodu oproti očekávanému poklesu na 53,5 bodu.
Z eurozóny pak kromě lednové inflace, která dopadla v souladu s očekáváními, byly zveřejněny finální odhady lednových PMI ze služeb. Ty byly v Německu i celé eurozóně revidovány mírně směrem dolů, přesto ale zůstaly vysoko nad 50 body. Ve výsledku tak globální data dnes nepřinesla příliš důvodů pro změnu cen na finančních trzích.
Ve středoevropském regionu pak bylo jedinou událostí zasedání polské centrální banky, která v souladu s tržním konsensem ponechala úrokové sazby beze změny. Tržní konsensus byl však těsný, když nemalá část trhu předpokládala snížení sazeb o 25 bazických bodů. To mohlo přispět k posílení polského zlotého vůči euru o 0,2 procenta.
V obdobném rozsahu pak zpevnil i maďarský forint. Jedinou měnou regionu, která ve středu oslabovala, tak byla česká koruna. Ta vůči euru odepsala 0,1 procenta, když se její kurz blížil k hranici 24,40 CZK/EUR. Tuzemský ekonomický kalendář byl ale prázdný, a jistou roli tak mohla sehrát nervozita investorů před čtvrtečním zasedáním České národní banky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
