Tento přístup se promítá do obliby konzervativních finančních produktů: Penzijních fondů, vkladních knížek, či státem dotovaného stavebního spoření. Velká skupina střadatelů (36 %) dokonce ponechává peníze na bankovních běžných účtech, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová a kvůli inflaci přicházejí o peníze.
Podle průzkumu přitom celkem 42 % lidí tvrdí, že jsou dobře obeznámeni s možnostmi, jak zhodnocovat svoje úspory, třetina respondentů má za to, že jim bankovní poradci pomáhají lépe zhodnotit jejich „odložené“ peníze. „Finanční gramotnost Čechů jednoznačně roste, lidé začínají mít lepší povědomí o možnostech jak zhodnocovat svoje peníze. Přesto je zde velká skupina lidí, kteří buď z opatrnosti a částečně i z pohodlnosti rezignují na vyšší zhodnocení svých úspor,“ říká Tomáš Petr, ředitel Erste Private Banking České spořitelny.
Investice do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů k lepšímu zhodnocení svých „volných“ peněz podle průzkumu využil pouze jeden z pěti dotázaných českých respondentů. Češi jsou spolu se Slováky a Rumuny nejvíce otevření investicím na kapitálových trzích.
Za poslední čtyři roky se počet investorů zdvojnásobil, k investování za účelem tvorby úspor se v současnosti podle průzkumu IMAS hlásí již 18 procent Čechů. Přesto ale lidé stále raději volí možnost investovat do životního pojištění, nemovitostí, či nechávají peníze na bankovních účtech.
„Popularita fondového investování sice mezi Čechy roste, ale za západní Evropou nebo Spojenými státy nadále výrazně zaostáváme,“ řekl portálu FAEI.cz hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Poměrně nízký podíl peněz ve fondech v poměru k hrubému domácímu produktu je podle něj charakteristický pro celý bývalý východní blok. V zemích, jako je Rusko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko, je ještě nižší než u nás.
„Pro celý bývalý východní blok platí, že bohatství obyvatelstva je tam nižší, než ve většině západní Evropy, takže lidé mají v průměru méně peněz, které mohou investovat,“ říká ekonom a dodává: „Zejména starší generace zemí bývalého východního bloku má pak poměrně malé zkušenosti s kolektivním investováním, neboť podstatnou část svého života prožily v socialismu, kdy vrcholem „investování“ bylo uložení peněz na vkladní knížku. V ČR se navíc specificky přidává nedůvěru Čechů v kapitálové trhy kvůli negativním zkušenostem z 90. let s tehdejšími privatizačními fondy.“
