Centrální banky, které disponují klíčovými nástroji měnové politiky a mají schopnost trhy přímo ovlivnit, pravděpodobně k situaci přistoupí s opatrností.
I kdyby v důsledku konfliktu došlo k prudkému nárůstu cen energií, mohou tyto výkyvy přehlížet, pokud se zároveň zhorší vyhlídky hospodářského růstu. Očekává se, že i přes inflační tlak vyvolaný rostoucími cenami energií zůstanou centrální banky spíše vyčkávat.
Po období „celní horečky“ v prvním a na začátku druhého čtvrtletí a zároveň v důsledku poklesu, který naznačují vybrané relevantní ukazatele. Dlouhodobě vysoké úrokové sazby Fedu, centrální banky USA, v poměru k inflaci zvyšují tlak na ekonomiku, přičemž trh s bydlením vykazuje známky výraznějšího zhoršení.
Základní scénář Saxo Bank počítá s mírnou recesí ve druhé polovině roku, po níž by se na začátku příštího roku, před volbami do Kongresu, mohl růst ekonomiky a inflace opět zrychlit. Ekonomický růst USA letos čelí dalším rizikům, mezi která patří především dopady cel, která fungují v podstatě jako daň.
Zvýšení cen zboží a služeb totiž neznamená, že by spotřebitelé měli více peněz; místo toho buď omezí nákup určitých produktů, nebo sníží poptávku jinde, což v konečném důsledku zpomaluje reálný ekonomický růst.
Neméně významný a možná překvapivý vliv má současná protiimigrační politika americké administrativy. Razie ICE (proti-imigrační agentura, pozn. aut.) a další tlakové taktiky vyvolávají mezi nelegálními pracovníky obavy, které je nutí se stahovat, nebo dokonce opouštět zemi.
Přesná data o těchto jevech zatím chybí, k dispozici jsou pouze svědectví, nicméně dopady na spotřebu i nabídku pracovních sil už lze nyní pozorovat v odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví či pohostinství, kde je zaměstnáno nejvíce nelegálních pracovníků.
Do karet ekonomice nemusí hrát ani rychlý rozvoj umělé inteligence (AI), který může přinést revoluční změny na trhu práce. Hrozbou je, že díky automatizaci a vysoce efektivním AI nástrojům přijdou o práci i mnohé profese bílých límečků, tedy pozice vyžadující vysoké kognitivní schopnosti napříč různými odvětvími.
I zde zatím chybí tvrdá data, ale ve třetím čtvrtletí by mohly přijít první konkrétní poznatky o skutečném dopadu AI na zaměstnanost a ekonomiku. Celkově tedy letos ekonomiku zpomaluje kombinace tarifních politik, imigračního tlaku a možných disruptivních změn v důsledku umělé inteligence, což vytváří složité prostředí plné nejistot pro firmy i investory.
John J. Hardy je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
Ole Hansen je hlavní globální makroekonomický stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
Pokračování zítra
