Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,5 procenta a meziroční potravinová inflace zpomalila pod dvě procenta. Dynamika inflace služeb sice zůstává zvýšená, ale zejména kvůli službám spojeným s bydlením (nájemné, imputované nájemné, pozn. aut.).
Řada dalších služeb včetně pohostinství, hoteliérství a rekreace své inflační momentum na začátku roku přeci jen trochu snižuje. Levnější energie a potraviny pro nás nejsou velkým překvapením.
Vzhledem ke snížení cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména u mlékárenství) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků v nejbližších měsících.
Další vývoj ale bude bezesporu záležet na vývoji cen pohonných hmot a energií v souvislosti s íránským konfliktem. Bez něj bychom počítali v celém roce 2026 s energetickou deflací (7–8 %) a velmi pomalým průměrným růstem cen potravin (okolo 1 %) a celkovou průměrnou inflací v blízkosti 1,4 procenta.
V reakci na výraznou nejistotu jsme s pomocí našeho globálního strukturálního modelu připravili alternativní scénář promítající drahé energie do vývoje hrubého domácího produktu (HDP) a inflace. V alternativním scénáři počítáme s růstem ceny ropy na 110 dolarů za barel a plynu TTF na 68 EUR/MWh a postupným vyzněním tohoto šoku v následujících čtyřech kvartálech.
Takovýto šok by měl jak v Evropě, tak ve Spojených státech viditelný dopad do inflace – v USA by zvýšil (mezikvartální) inflaci zhruba o 0,3 procentního bodu, zatímco v Evropě až o 0,9 procentního bodu. Dopady do evropské inflace jsou vyšší zejména kvůli větší energetické náročnosti evropské ekonomiky a nižší energetické soběstačnosti a bezpečnosti Evropy.
Česká ekonomika by v případě alternativního scénáře čelila ještě o něco výraznějšímu inflačnímu šoku než ekonomika eurozóny – jednak proto, že patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě, a současně proto, že váha energií a pohonných hmot v českém spotřebitelském koši je oproti eurozóně vyšší skoro o polovinu.
V případě Česka proto odhadujeme, že by dopady alternativního scénáře do nárůstu inflace mohly kumulativně dosáhnout až 1,4 procentního bodu, přičemž by byl nárůst rozložen mezi letošní rok (efekt pohonných hmot) a rok 2027 (dopady do cen plynu, elektrické energie a sekundární efekty).
Pro ČNB je stávající nejistota spíše dalším argumentem proč „držet sazby stabilní“. Eventuální sázky trhů na možný růst úrokových sazeb považujeme za přehnané a odrážející spíše nižší likviditu českého trhu v dobách „výrazné nejistoty“ (energie a sekundární efekty).
Autor je hlavní ekonom skupiny ČSOB
(Redakčně upraveno)
