Jádrová inflace v dubnu zpomalila z 0,9 procenta na 0,7 procenta, a to hlavně díky nižšímu růstu cen služeb, který přibrzdil z 1,3 procenta na 0,9 procenta. Oproti prvnímu odhadu tak byla jádrová inflace revidována o desetinu níže. Zatímco v eurozóně se inflace drží v průměru pod dvěma procenty, středoevropské země s vlastní měnou tuto úroveň výrazně přesahují.
V Maďarsku v témže měsíci inflace dosáhla 5,2 procenta, v Polsku 5,1 procenta a v ČR 3,1 procenta. Příslušné centrální banky budou zřejmě patřit mezi první, které ke zpřísnění svých měnových politik přistoupí, a to s největší pravděpodobností už v letošním roce.
Počet nově registrovaných osobních automobilů se v Evropské unii snížil v dubnu meziměsíčně o skoro pětinu. Oproti loňskému dubnu byl však více než dvojnásobný, když loni po vypuknutí pandemie prodeje nových vozů výrazně propadly. Meziměsíční pokles registrací o zhruba 15 procent zaznamenal i největší český výrobce Škoda Auto.
Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl pro server iRozhlas.cz uvedl, že centrální banka by podle něj měla zvyšovat sazby až tehdy, kdy bude pandemie plně pod kontrolou, což podle něj nyní ještě není, a také až poté, co ekonomika dosáhne svého potenciálu.
Současná vyšší inflace podle Michla není důvodem ke zvyšování úrokových sazeb, když očekává zmírnění cenového růstu ve chvíli, co ekonomika začne opět normálně fungovat. Zmínil zároveň to, že bankovní rada zváží zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték.
On osobně by byl pro snížení poměru LTV (podíl výše hypotečního úvěru k ceně nemovitosti – pozn. aut.) ze současných 90 procent na hodnotu mezi 85 až 80 procenty.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
