Blízký východ se opět dostal do centra pozornosti, když napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vygradovalo a od konce února vedlo k sérii útoků. Kromě početných útoků Íránu na ropná a plynárenská zařízení napříč Perským zálivem se země rozhodla převzít úplnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem.
Jde o důležitý energetický uzel, kterým se přepravuje asi 31 procent globálních dodávek ropy a 20 procent dodávek zkapalněného zemního plynu. V důsledku zvýšeného rizika útoků stojí v přístavech podle firmy Clarkson Research asi 3 700 lodí, což vede ke zpožděním a snížení dodávek.
První reakcí byla volatilita na trhu s ropou a plynem. Futures na ropu Crude WTI od začátku konfliktu 28. února 2026 vzrostly asi o 12 procent a k 4. březnu jejich cena překonala úroveň 75 dolarů, čímž se dostaly na více než roční maximum.
Velmi podobný vývoj zaznamenaly i ceny futures kontraktů na ropu Brent, přičemž ty překonaly úroveň 81 dolarů. Cena zemního plynu sice vzrostla asi o 12 procent, ale ke 4. březnu 2026 klesla téměř o sedm procent opět pod úroveň tří dolarů. Výrazný skok zaznamenaly nizozemské kontrakty na plyn, jejichž cena k 3. březnu vyskočila až o 96 procent a následně klesla o 22 procent na 49 eur.
Nelichotivá očekávání
Dle expertů existuje více analýz a odhadů, kam mohou ceny ropy růst. Ty se pohybují mezi 80 až více než 100 dolary za barel v závislosti na délce trvání konfliktu. Dlouhotrvající konflikt a rostoucí ceny paliv by v konečném důsledku ovlivnily dodavatelské řetězce, zvýšení cen a zpomalení ekonomiky. Podle výpočtů analytiků by růst ceny ropy o 10 dolarů způsobil nárůst inflace o 0,4 procenta.
Jak to tradičně bývá, v časech konfliktů a nejistoty se investoři obracejí na bezpečné přístavy, jakými jsou kovy. Aktuální situace nám však ukázala, jak jsou trhy nestálé, když zlato i stříbro klesly. Začátek března se v obou případech nesl ve znamení růstu, ale ke 4. březnu klesly na úrovně přibližně 5 120 dolarů v případě žlutého kovu a 82 dolarů za unci stříbra.
Podle analytiků za tím stojí především posilující dolar a fakt, že se trh spíše zaměřuje na ekonomické důsledky, jako je růst inflace a riziko spojené s pozastavením snižování úrokových sazeb. To však neznamená, že se situace nemůže změnit a v případě pokračující eskalace by vývoj cen nabral jiný směr.
Napjaté akciové trhy
Pohyby směrem dolů reagoval i globální akciový trh. V Americe klesly hlavní akciové indexy začátkem března přibližně o jedno procento, zatímco v Evropě šlo o dvě procenta, přičemž některé indexy rozšířily ztráty na více než tři procenta. Zasaženy byly i akcie ze sektoru leteckého průmyslu, spotřebitelských služeb a cestovního ruchu.
Uzavření vzdušného prostoru nad většinou Perského zálivu, zejména vyhledávaných destinací, jako Dubaj a Tel Aviv, vedlo ke zrušení tisíců letů, přičemž podle letecké společnosti Cirium šlo asi o 11 000 letů.
Z dlouhodobého hlediska má situace dopad i na luxusní zboží, protože podle Morgan Stanley tvoří Blízký východ až šest procent celosvětových prodejů. Například ve Spojených arabských emirátech pochází velká část příjmů právě z tohoto segmentu. Na druhou stranu jsou vítězi akcie energetických a obranných společností, které rostou díky vyšším cenám paliv a potřebě zvýšené bezpečnosti.
Nejvíce ohrožena je Asie
Je zřejmé, že vliv konfliktu je nerovnoměrný a některé segmenty, dokonce i země, jsou vystaveny většímu riziku. Asijské země, jako Čína, Japonsko a Jižní Korea, jsou výrazně zranitelné, protože jejich energetická bezpečnost je závislá na dovozu ropy a plynu, který prochází průlivem.
Všechny tři země dovážejí z blízkovýchodních zemí více než 70 procent svých zásob a velká část prochází tímto geografickým bodem. Podle analytiků jsou nejvíce zasaženými státy Jižní Asie, protože 99 procent plynu dováží Pákistán z Emirátů, Bangladéš dováží 72 procent a více než polovinu svých zásob odtud importuje Indie.
Pod tlakem jsou i evropské ekonomiky, které se snaží diverzifikovat dodavatelské řetězce mimo ruské suroviny. Ani Spojené státy, méně závislé na ropě ze zasaženého regionu, nejsou imunní. Vyšší ceny benzínu a paliv spotřebitelům snižují příjem, což ovlivňuje jejich chování a výdaje.
Autorka je analytička InvestaGo
(Redakčně upraveno)
