Co se týká inflačního dopadu, předpokládáme tak jako tak v nejbližších měsících další zlevňování silové elektřiny pro domácnosti u hlavních operátorů. Pokud by se k tomu mělo přidat úplné odpuštění POZE pro domácnosti, zlevnilo by to podle našich odhadů v kombinaci s levnější silovou elektřinou domácnostem ceny kumulativně o 9 až 15 procent.
Celkovou inflaci by to pak mohlo jednorázově snížit o 0,4–0,7 procentního bodu, což by pak pravděpodobně dostalo inflaci na nějaký čas pod dvě procenta.
Je ovšem málo pravděpodobné, že by to byl pro Českou národní banku (ČNB) důvod pro další snížení úrokových sazeb. Změny nepřímých daní a úpravy regulovaných cen (tedy například i POZE, pozn. aut.) centrální banka může výjimkovat, protože jsou zcela mimo její kontrolu.
Centrální bankéři by k tomu pravděpodobně přistoupili. A to proto, že snížení cen energií by mělo dočasný charakter a nepředpokládáme, že by to snížilo také inflační očekávání a výrazněji ovlivnilo mzdová vyjednávání. A navíc směrem k roku 2027 hrozí domácnostem zcela opačný administrativní proinflační šok – zavedení systému EU ETS 2.
ČNB by navíc mohla být citlivá na to, pokud by odpuštění POZE a jiná výdajová opatření nově vznikající vlády vedla ke zhoršení výhledu pro veřejné finance. Podle původních plánů hnutí ANO by se sice měly výpadky z plateb POZE kompenzovat z modernizačního fondu (výnosy z povolenek).
Ty jsou však účelově vázané a je těžko představitelné, že by se dalo i při zapojení veškeré kreativity použít celých 35 miliard korun chybějících při úplném odpuštění POZE. Navíc potřeba investic do energetických sítí bude časem podle většiny odhadů narůstat a s tím i potřeba nových zdrojů na jejich financování.
Jednoduše řečeno, „díra“ po zrušeném POZE by časem dál narůstala. I proto by asi centrální bankéři měli vnímat odpuštění POZE spíše jako jednorázovou „finanční injekci“ domácnostem, která paradoxně může střednědobé plnění inflačního cíle spíše komplikovat než ulehčovat.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
