Novinové titulky plnily i divoké výkyvy kurzu u českého energetického giganta ČEZ, kde část investorů spekulovala na výkupovou prémii při možném zestátnění. Tento článek vám nedá jednoduchou odpověď „koupit“, nebo „nekoupit“. Nabídne něco důležitějšího – nápovědu, jak k investování přistupovat tak, aby se člověk nestal zajatcem jediné sázky.
Na otázce, zda nakoupit akcie CSG, není vůbec nic špatného. Naopak – může jít o dobré mentální cvičení, které nutí zamyslet se nad budoucností obranného průmyslu, geopolitickou situací i dlouhodobými výdaji států na bezpečnost.
Problém ale vzniká, když se investiční rozhodování zúží jen na jednu konkrétní firmu a její stoprocentní zastoupení v portfoliu. Pokud chcete investovat dlouhodobě, a ne pouze krátkodobě spekulovat, pak je portfolio složené jen z několika málo jednotlivých akcií – ať už dvou, pěti nebo deseti – z pohledu rizika stále velmi úzce vymezené.
Nízká diverzifikace znamená, že se investor vystaví výrazně vyššímu kolísání hodnoty svého portfolia. Svazuje svůj výsledek s osudem úzkého okruhu firem a faktorů, které je ovlivňují – od politických rozhodnutí přes změny regulace až po vývoj jednoho konkrétního trhu.
V krajním případě pak stačí zásadní neúspěch, strategická chyba managementu, nebo dokonce krach jediné společnosti, aby investor utrpěl ztrátu, ze které se portfolio jen obtížně a dlouho zotavuje. Při nízké diverzifikaci se investor vystavuje hned několika různým typům rizik, která se mohou v nevhodný moment nepříjemně sejít.
Osud portfolia v rukou jedné firmy
Pokud významnou část portfolia tvoří jedna konkrétní společnost, její problémy se automaticky stávají problémy investora. Stačí špatné strategické rozhodnutí, změna vedení nebo nepovedený projekt a hodnota celé investice může výrazně utrpět.
Typickým příkladem je německý koncern Bayer. Prosperující obr čelil po akvizici americké společnosti Monsanto náhle tisícům soudních sporů kvůli zdravotním dopadům herbicidu Roundup, který vyrábělo právě Monsanto.
Tyto spory a miliardová odškodnění se propsaly do výrazného poklesu hodnoty akcií a ukázaly, že i velká a stabilní firma může kvůli jednomu strategickému rozhodnutí investory na dlouhé roky výrazně poškodit.
Když celé odvětví ztratí dech
Firmy ze stejného odvětví často reagují podobně na změny v ekonomice, regulaci nebo poptávce. Když investor vsadí na jeden sektor, sází tím de facto na jeden příběh – a ten nemusí vždy dopadnout podle očekávání.
Celá odvětví mohou být pod tlakem dlouhé roky. Akcie řady velkých evropských i amerických bank po finanční krizi v roce 2008 propadly o desítky procent, v některých případech i o 60–80 procent, a k předkrizovým hodnotám se některé z nich nevrátily ani po více než deseti letech.
Podobně investory v minulosti zaskočila dotcom bublina, kdy ceny technologických akcií výrazně předběhly realitu a následoval prudký propad. Platí to i dnes – i sebelepší příběh, třeba ten o vzestupu umělé inteligence, může být pro investora rizikový, pokud na něj jednostranně vsadí příliš mnoho.
Když do investic vstoupí politika
Investice soustředěné do jedné země nebo regionu jsou citlivé na místní politická rozhodnutí, regulaci či ekonomický vývoj. To, co dává smysl z pohledu státu, nemusí být vždy výhodné z pohledu akcionáře.
Zásady odolného portfolia v 5 bodech
• Jedna akcie není investiční strategie. I kvalitní firma může investora výrazně poškodit, pokud tvoří příliš velkou část portfolia.
• Diverzifikace není jen o počtu akcií, ale i o rozložení mezi různé sektory, země a kontinenty.
• Vyvážené portfolio kombinuje více tříd aktiv – vedle akcií také dluhopisy a menší podíl komodit, například zlata.
• Složení portfolia by mělo odpovídat časovému horizontu a ochotě riskovat, ne aktuálním titulkům v médiích.
• Moderní fondy a ETF umožňují diverzifikovat jednoduše a efektivně, bez nutnosti sázet vše na jeden příběh.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Dopady tzv. daně z mimořádných zisků pocítili v Česku zejména minoritní akcionáři ČEZ – zatímco stát řešil rozpočtové potřeby, minoritní investoři přicházeli o podstatnou část dividend.
Podobné otázky se dnes objevují i u zbrojařských firem, kdy se na politické scéně opakovaně ozývají úvahy o „příliš vysokých ziscích“. A to je přesně ten typ rizika, který investor nedokáže ovlivnit, ale musí s ním počítat.
Kudy vede cesta?
Po výčtu rizik se nabízí logická otázka: Jak se jim v praxi vyhnout? Řešení není složité ani nedosažitelné – stojí na dobře nastavené diverzifikaci. V první řadě je důležité rozkládat investice mezi více firem, sektorů i geografických oblastí. Kombinace různých odvětví a regionů pomáhá vyrovnávat výkyvy a snižovat dopad problémů, které se mohou týkat jen části trhu.
Diverzifikace by se ale neměla týkat pouze akcií samotných. Vyvážené portfolio obvykle obsahuje i další třídy aktiv, zejména dluhopisy, které pomáhají tlumit kolísání hodnoty, a v menší míře také komodity, například zlato, jež může v určitých obdobích fungovat jako stabilizační prvek.
Proto například při koronavirové panice v roce 2020, která vyvolala na trzích prudké propady, prodělalo portfolio obsahující 60 procent akcií, 30 procent dluhopisů a 10 procent zlata oproti čistě akciovému portfoliu jen třetinový pokles a rychleji se vrátilo k zisku.
Namíchejte si odolné portfolio
Ukazuje se, že šířeji rozložené investice nemusejí být „žádná nuda“. Například burzovně obchodovaný fond ETF iShares MSCI ACWI UCITS ETF, který obsahuje akcie firem napříč celým světem, dosáhl za rok 2025 v dolarovém zhodnocení více než 22 procent, zatímco například index S&P 500 sledující pětistovku největších amerických firem loni přidal jen necelých 18 procent.
Klíčovou roli hraje také časový horizont a tolerance k riziku. Konzervativnější investor může mít větší část majetku v dluhopisech, například v poměru zhruba 50 procent akcií, 45 procent dluhopisů a 5 procent komodit, zatímco dynamičtější portfolio s delším horizontem může směřovat například k rozložení 70 procent akcií, 25 procent dluhopisů a 5 procent komodit.
Nejde o univerzální recept, ale o ilustraci toho, jak se struktura portfolia může lišit podle potřeb investora. Rozhodně není chyba kupovat po zralé úvaze konkrétní akcie, když to zapadá do celkové individuální strategie investora. Chybou ale je, když tímto krokem investor začne, aniž by měl základ portfolia stabilní, aby se o něj mohl skutečně opřít.
Autor je investiční analytik společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
