Visa – partner her pro platební zařízení – představila platební rukavice (ty byly pro každého návštěvníka her při mínusových teplotách nezbytností), platební nálepky a olympijské odznaky s předplaceným kreditem a technologií NFC.
Bezhotovostní trojice umožnila fanouškům a sportovcům provádět pohodlné a bezpečné platby jednoduchým přiložením ke kterémukoli terminálu pro bezkontaktní platby.
Pro společnost Visa ale nešlo o nic nového. Už v roce 2014 si miniaturní platební čipovou kartu vyzkoušela při spolupráci Mattem Jensenem, australským výrobcem luxusního oblečení pro muže, který model obleku, kdy při platbě stačilo „mávnout rukou“, nechal ušít.
Opisují nejen politici
Jensenova spolupráce s Visa ale byla spíše reklamní akcí, než snahou o zavedení běžné praxe. Matt Jensen prý svůj nápad zdůvodnil tím, že chtěl dát všem mužům možnost platit s elegancí agenta, zhýralého milionáře nebo slavné celebrity. V lednu 2016 o tom na svém webu psala mBank, která v blogu informovala i o dalších možnostech bezhotovostního placení v budoucnosti.
Mimochodem – o necelé dva roky později se vloni v listopadu objevila tisková zpráva, jejíž autor nebo autoři se zřejmě inspirovali praxí některých tuzemských politiků a dalších veřejně činných osobností při psaní jejich vysokoškolských prací. Kdo od koho opisoval, je z výše uvedených odkazů zřejmé.
Informovat o tom, že „skenování oka, konkrétně duhovky, při placení má již v zámoří své pilotní projekty“, s odstupem několika let po uskutečněném pilotu také postrádá smysl. Nemluvě o tom, že i „okopírovaná“ mBank měla v předání této informace zhruba roční skluz…
Můžeme dál věřit hotovosti
Takže pokud jde o budoucnost placení v Česku, můžeme dál věřit hotovosti. Není to sice „trendy“ ani „in“, ale je to dáno tím, že v převážné většině jsme konzervativní a raději „sázíme na dřevo“ – podle odhadů finančníků dosahuje podíl hotovostních plateb téměř 80 procent. V budoucnu by měl klesat k evropskému průměru, který činí 60 až 70 procent.
