Na automotive i na farmaceutické výrobky budou platit nakonec také cla ve výši 15 procent. Na automotive přitom dosud platila zvýšená cla ve výši 27,5 procenta, zatímco v případě farmaceutických produktů Donald Trump vyhrožoval cly až ve výši 200 procent.
Právě tato sektorová cla (automotive, farmacie, kovy) byla pro Evropu klíčovou prioritou při vyjednáváních. Proč? To ukazuje i naše citlivostní analýza, která zkoumala dopady zvýšení sektorových cel o 25 procent v odvětvích automotive, farmacie a zpracování kovů.
Když ponecháme stranou Německo, tak západní Evropu nejvíce ohrožuje zejména výraznější zvýšení cel na farmaceutický průmysl – velmi výrazně by byla zasažena zejména Belgie a Nizozemí s výraznou expozicí farmaceutického průmyslu vůči americkému trhu.
Naopak středoevropské ekonomiky (a to i ty s významnější vahou farmaceutického průmyslu, jako Maďarsko) jsou vůči americkému trhu exponované méně. Situace je obrácená u segmentu automotive.
Vybrané středoevropské země v čele se Slovenskem a Maďarskem mají o poznání vyšší expozici vůči americkému trhu než západ Evropy – země Beneluxu jsou americkými cly na automotive prakticky nezasaženy a stejně tak je relativně nízká expozice jihoevropských ekonomik v čele s Itálií a Španělskem.
Na obou frontách (jak z pohledu farmaceutického průmyslu, tak z pohledu segmentu automotive) je hodně zranitelné Německo. Proto mu pravděpodobně ve vyjednáváních šlo zejména o tyto dvě oblasti a výjimky z o poznání vyšších sektorových cel, která by ohrožovala jeho páteřní odvětví.
Výsledná dohoda mezi EU a USA (i když z pohledu EU rozhodně není hodna velkých oslav), přinese pravděpodobně trhům dodatečnou úlevu. Ekonomické dopady budou podle našeho názoru lehce v součtu pozitivní. Celková přímá celní zátěž a i přímé obchodní dopady do evropské ekonomiky lehce vzrostou (viz graf výše).
Ne však všude – zejména ve střední Evropě a v Německu s vyšším podílem segmentu automotive budou změny minimální (Slovensko a Maďarsko si dokonce lehce podle našich propočtů polepší). Z pohledu ekonomiky je však důležitější, že je zažehnáno riziko vysokých sektorových cel, které zvyšovaly nejistotu a tlumily investiční aktivitu v páteřních evropských sektorech.
Z tržního pohledu tak jde o dobrou zprávu i pro českou korunu, která se v tomto týdnu pravděpodobně pokusí rozšířit své zisky k dalším technickým metám.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
