V současnosti nejsilnější politické uskupení, hnutí ANO ve svém předvolebním programu slibovalo, že „nastartuje hospodářský růst“. V podobném duchu se nesly i sliby dalších opozičních stran, nechyběla ani slovo o „spálené zemi“, kterou po sobě koaliční vláda nechává.
Jenže tvrdá data Českého statistického data (ČSÚ) hovoří zcela opačně. Ekonomika, zdá se, už je nastartovaná a například růst hrubého domácího produktu (HDP) patří mezi nejvyšší v celé Evropské unii. Nastupující vláda si tak může jeden ze svých slibů odškrtnout – aniž by noví ministři museli hnout prstem.
Samozřejmě to neznamená, že by české hospodářství bylo ekonomickým rájem na Zemi. Problémy má tuzemská ekonomika nemalé, ze všech jmenujme aspoň stále poměrně vysoké ceny elektrické energie nebo přechod na bezuhlíkové technologie. Ale slova o „spálené zemi“ také nejsou na místě.
Připomeňme si aspoň některé základní ukazatele. Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí mezikvartálně o 0,8 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Tím se česká ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU.
Ministerstvo financí v této souvislosti odhaduje, že by HDP měl letos vzrůst o 2,4 procenta a v příštím roce o dalších 2,2 procenta. Na podobných hodnotách se shodnou i nezávislí ekonomové a analytici.
Nejvíce přispívá k tomuto růstu „konečná spotřeba domácností“. Lidé prostě opět více utrácejí a dívají se do nejbližší budoucnosti pozitivně. Mohou si to dovolit, protože se letos daří držet inflaci k tolerančním pásmu České národní banky – v říjnu byla podle dat ČSÚ na úrovni 2,5 procenta.
A dalším důvodem je reálný růst míst, který výrazně překonává inflaci. Opět si můžeme pomoci statistickými údaji: Ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně mzda reálně o 5,3 procenta. Průměrná mzda tak dosáhla 49,4 tisíce korun – a roste dál.
Statistický úřad přesné údaje za třetí kvartál teprve zveřejní, ale podle expertních odhadů mzdy opět výrazně povyskočily – po odečtení inflace by se zvýšení mohlo opět přiblížit pěti procentům.
Co je pro nejbližší měsíce důležité, je rovněž takzvaná spotřebitelská důvěra v ekonomiku. A listopad opět přinesl pozitivní data. Podle ČSÚ takzvaný indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 111,7 bodu, což je mimochodem nejvíce za posledních šest let.
„Zlepšení hospodářské situace v Česku v následujících dvanácti měsících dokonce očekává poprvé od října 2018 více respondentů než její zhoršení,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Někteří ekonomové si tuto „dobrou náladu“ mezi spotřebiteli vysvětlují také tím, že si české domácnosti slibují o nastupujícího vládního kabinetu další citelné zlepšení životní úrovně. Mimochodem: Důvěra spotřebitelů se poprvé dostala na úroveň posledního předpandemického roku 2019.
Je teď samozřejmě otázkou, jak nový kabinet s touto důvěrou naloží. Jestli se lidem skutečně povede ještě výrazně lépe, aniž by to ovšem bylo na úkor výrazného zadlužování země. Výchozí podmínky má nastupující vláda rozhodně lepší než kabinet Petra Fialy (ODS) před čtyřmi lety.
Tehdy totiž Rusko napadlo Ukrajinu, načež raketově vyskočily ceny elektřiny a plynu, což se následně promítlo i do dalších cen. Je teď pouze na vznikající vládě, jak s aktuální ekonomickou situací a jejím potenciálem naloží. Abychom po čtyřech letech nemuseli mluvit o „vybrakované zemi“.
