
Takže hezky popořádku: V roce 2011 navrhnul Mezinárodní výbor pro váhy a míry (CIPM), aby se změnily definice základních jednotek (známých pod zkratkou SI). A skutečně se na tom začalo pracovat. Proces byl úspěšně završen teď v listopadu, tedy po sedmi letech.
České ministerstvo průmyslu oznámilo, že „definice základních jednotek prochází největší změnou ve své historii“. No. Budiž. A v čem je tedy ta zásadní novinka? Teď se pekelně soustřeďte a čtěte pomalu: „Nově budou fyzikální jednotky mezinárodní soustavy SI definovány na základě vazby k pevně stanoveným hodnotám přírodních konstant.“ Hmmm. Panečku!
Konec legrace. Vím, že absolutní laik, jako jsem já, vlastně ani pořádně nechápe, proč se musí změnit definice tak jednoduché věci, jako je metr nebo kilogram, když se tím nezmění hodnota těchto měr. Na druhou stranu rozumím expertní změně definic. Je to už více než sto let, co byla například formulována základní jednotka hmotnosti. Mezinárodní prototyp kilogramu vznikl v roce 1889. Jenže problémem bylo, že nevážil pokaždé stejně, i mikročástice prachu dokázaly hodnotu změnit. Díky novým definicím dojde k větší přesnosti vědeckých měření.
„Redefinování jednotek z SI je momentálním bodem vědeckého pokroku. Použití základních konstant, které v přírodě pozorujeme jako základ pro důležité koncepty, jako je hmotnost a čas, znamená, že získáme stabilní základnu, z níž lze rozvíjet vědecké poznání, nové technologie a řešit některé z největších výzev společnosti,“ citoval časopis National Geographic ředitele Mezinárodního výboru pro váhy a míry Martina Miltona.
Ale stejně, až 20. května příštího roku začnou nové definice platit, nechtěl bych být studentem, který se je bude muset naučit. Posuďte sami. Dosavadní pojmenování kilogramu zní: „Kilogram je jednotka hmotnosti; je rovna hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu.“ To se dá zapamatovat docela snadno. A teď nová definice: „Kilogram, symbol kg, je SI-jednotka hmotnosti. Je definována fixováním číselné hodnoty Planckovy konstanty rovné 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotkách J·s, což se rovná kg·m2·s-1, kde metr a sekunda jsou definovány ve smyslu a.“
Podobné je to u dalších jednotek, u nichž se mění definice. Například původní definice metru je na dvou krátkých řádcích, nově ovšem na šesti. A to některé z uvedených symbolů ani neumím přečíst. Ještě štěstí, že až si do obchodu půjdu koupit kilo jablek, bude to pořád ten samý kilogram jako dříve.