Klidné mezisváteční obchodování na devizových trzích

Na devizových trzích v pondělí panovala spíše sváteční nálada a nízká obchodní aktivita. I když ve většině zemí se po vánočních svátcích trhy otevřely, zájem obchodníků a investorů o obchodování byl minimální. Roli samozřejmě hraje blížící se Nový rok a fakt, že drtivá většina obchodníků má dovolené. Nezajímavý byl navíc i ekonomický kalendář, který toho moc nenabídl.
Na devizových trzích v pondělí panovala spíše sváteční nálada a nízká obchodní aktivita. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Na devizových trzích v pondělí panovala spíše sváteční nálada a nízká obchodní aktivita. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Euro vůči dolaru v průběhu pondělní evropské seance stagnovalo, kurz se držel v pásmu mezi 1,175 a 1,179 USD/EUR. Bez výraznější odezvy trhu se odehrávalo jednání ohledně možného ukončení války na Ukrajině, zejména mezi americkým a ukrajinským prezidentem.

Koruna za minimální obchodní aktivity proti euru lehce ztrácela. Kurz oslabil z ranních 24,22 CZK/EUR až k odpoledním 24,30 CZK/EUR.

Zdroj: Jan Vejmělek, Komerční banka
Zdroj: Jan Vejmělek, Komerční banka

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti se s platností od počátku roku 2026 sníží o 15,1 procenta. Vláda na svém prvním zasedání rozhodla o tom, že hrazení poplatků na obnovitelné zdroje energie vezme na svá bedra stát, což vzal ERÚ při stanovení cen v úvahu.

Celkově tedy po letošním poklesu průměrné ceny elektřiny pro domácnosti o více než 4 procenta pro příští rok předpokládáme snížení o dalších přibližně 9 procent. Ceny plynu pro domácnosti pak letos zřejmě vykáží pokles o zhruba 8 procent a příští rok by mohlo podle našich odhadů dojít ke snížení přesahující 4 procenta.

Nižší ceny energií jsou ve výsledku důvodem námi očekávaného poklesu celé skupiny regulovaných cen o jedno procento v roce 2026. Podle našich vnějších předpokladů prognózy bude navíc pokračovat pokles cen ropy v důsledku zvýšené produkce a stále utlumené poptávky.

K tomu se přidá vliv silného eura a české koruny. Celá energetická složka cen by tak v roce 2026 měla vytvářet silně dezinflační efekt, který by mohl přispět ke zmírnění cenové dynamiky ostatních složek inflace.

Po letošních 2,4 procenta pro příští rok očekáváme pokles inflace na průměrných 1,5 procenta, následně však její návrat nad dvouprocentní cíl kvůli expanzivní fiskální politice.

Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy podle nás mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové a v důsledku toho i celkové inflace (na 2,3 %, resp. 2,4 %, pozn. aut.).

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek