Registr bankovních kont. To je novinka, kterou schválila Sněmovna a poslala ji do Senátu. Co může nový zákon přinést?
Registr bankovních kont je na jednu stranu institut, který zjednoduší práci kriminalistů, potažmo i dalších orgánů státní správy. Zatím totiž musí vyšetřovatel obeslat všechny banky na trhu, aby zjistil, kde všude má vyšetřovaný uloženy peníze, které mohou pocházet z trestné činnosti. Takhle se to dozví na základě jednoho dotazu na jednom místě. Kvůli konkrétní výši uložené sumy se pak obrátí již na konkrétní banky. Tedy pokud Senát do zákona nevrátí povinnost, aby v registru byly uvedené i výše zůstatku.
To by práci vyšetřovatelů zjednodušilo ještě víc. Ale zároveň by to otevřelo možnost pro obchodování s důležitou komoditou. Protože na jednom místě uložené informace o tom, kolik kdo má peněz, zkrátka budou kriminální živly lákat. A občanovi je celkem jedno, zda se k nim dostanou pomocí uplaceného úředníka, nebo prostřednictvím kybernetického útoku. Navíc, popravdě řečeno, mohou takové informace lákat i podstatně širší okruh zájemců. A to, že na povolování vstupu do registru má dohlížet sněmovní komise, samo o sobě zárukou bezpečnosti není.
V každém případě záleží na tom, jak bude povolování přístupu do registru fungovat v praxi. Pokud tento přístup bude pod přísnou kontrolou a pokud bude možné zjišťovat, kdo si informace vyžádal, může být vše celkem v pořádku. V opačném případě si zamnou rukama nejen vyděrači a jim podobní, ale i všichni ti, kdo budou chtít někomu znepříjemnit život. Ať již to budou političtí odpůrci, bulvární novináři, nebo problematický soused. Vždyť závist je obecná lidská vlastnost. A bylo by divné, kdyby závist neprobudilo zveřejnění toho, kolik má na kontě třeba starosta malé vesnice. Což je, myslím, pádný argument pro to, aby v registru byla jen samotná konta, nikoli zůstatky na nich.
Na druhou stranu, jakmile už jednou takový registr vznikne, není nepředstavitelné do něj časem pasáž o zůstatku vpravit. Stranou zájmu veřejnosti, prostřednictvím nějakého přílepku k zákonu o povinném složení písku do betonu, například.
Abychom nezapomněli na zákon o prokazování původu majetku. V zásadě nic proti němu. Člověk by měl umět vysvětlit, jak k němu přišel. Tím spíš, že s tím mívají problémy i pánové z parlamentu, nebo z vlády.
