Elektronická faktura prochází skutečně strastiplnou cestu k cíli, kterým je běžné používání ve státní správě. Nemyslím si to pouze já jako ředitel společnosti poskytující komplexní řešení pro elektronickou fakturaci, ale je to názorem i ex-ministrů Ivana Pilného či Pavla Bělobrádka.
Otázkou je, proč právě elektronická faktura a s ní celý proces elektronické fakturace mají tak komplikovaný život ve vztahu ke státní správě a eGovernmentu. Důvodů je hned několik.
Československo bylo v minulém režimu na špičce vývoje počítačů a základna počítačových nadšenců a odborníků v něm byla velká. S přechodem k tržní ekonomice, a právě díky těmto šikovným lidem, vznikla řada úspěšných IT firem, programů, formátů a standardů. Po revoluci bylo vše v ICT ze zahraničí drahé a bylo nasnadě využít lokálních zdrojů, které byly znalé prostředí, šikovné a za levnější peníz.
Tím byl založen kámen „národního specifika“, které jakoby říkalo, že v rámci české kotliny jsou použitelná pouze lokání specifická řešení. Jedním z výsledků tohoto specifika je i ISDOC, který jakožto „národní“ formát pro elektronickou fakturu existuje již řadu let. Přestože je ISDOC podporován směrem k eGovernmentu jak svým autorem, tak i například ICT Unií, jeho rozšíření na komerčním trhu se počítá jen na jednotky procent. Proč tak málo? Je to způsobeno celou řadou důvodů. Jedním z nich je, že kromě České republiky tento formát není v zahraničí uznáván. A jsme zpět u národního specifika.
Další příčinou je skutečnost, že státní správa je stále úřad, tak jak byl zaveden za dob Rakouska-Uherska. Tato historická linie se zde vine několik století a snaha posledních pár let o její digitalizaci je zatím velmi krátkou časovou periodou v celé historii. V naší praxi pravidelně narážíme na obavy potenciálních zákazníků z oblasti komerčních firem, zda státní správa a hlavně finanční úřady budou akceptovat elektronické faktury. Vždyť dosud měla faktura pouze papírovou podobu, navíc s podpisem či razítkem.
Bylo by možno pokračovat dále ve výčtu proč. Ale zkraťme to a uzavřeme to ještě jedním. Je skutečně zájmem státní správy zavést v masovém měřítku elektronickou fakturaci? Lze zatím o tom silně pochybovat. Protože pokud by tomu tak bylo, tak by státní správa sáhla po tom, co je nyní na trhu nejvíce rozšířené a to je EDI s mezinárodním formátem EDIFACT.
Ten má dle průzkumu GS1 v současné době více než 48procentní zastoupení v elektronické fakturaci, kdežto ISDOC pouze necelých 10 procent. Zavedením EDIFACT formátu by se rychle státní správa přiblížila firmám a na dosah by byl „quick win“ na obě strany. Neboli elektronická fakturace zbožových faktur mezi státní správou a jejími dodavateli z oblasti business by se mohla rychle rozběhnout. Zní to dobře a nyní přijde to kouzlo.
Formát EDIFACT nebude dle priorit implementace e-fakturace mezi povinně přijímanými dokumenty. Divíte se? Tak si k tomu přidejme následující. Zároveň se však předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky usnesla, že národní formát ISDOC ve verzi 6.0 a vyšší, bude patřit mezi povinně přijímané formáty dle normy, s platností pouze pro ČR. Tak, nyní se můžeme divit na druhou!
Závěrem vdechnu příběhu trochu pozitivního s mým očekáváním, že elektronická fakturace do státní správy dle jejích současných výmyslů ještě dlouho nebude.
Autor je výkonný ředitel společnosti EDITEL CZ
(Redakčně upraveno)
