Shutdown tak trval celkem 43 dní a byl nejdelší v historii Spojených států. Jeho konec vlil na finanční trhy pozitivní náladu a spustil zájem o rizikovější aktiva. Posilovala i společná evropská měna, která se posunula z pondělních 1,155 USD/EUR na pátečních 1,163 USD/EUR.
Data přicházející z eurozóny spíše zklamávala. Německý ZEW index (index podnikatelské nálady, pozn. red.) ve složce očekávání zaostal za svou říjnovou hodnotou i tržním konsenzem. Německé investory a analytiky stále znepokojuje pomalý postup při implementaci fiskálního balíčku i přetrvávající strukturální problémy v tamním průmyslu.
Ty potvrdila i zářijová průmyslová výroba, která meziměsíčně vzrostla pouze o 0,2 procenta, zatímco tržní konsensus očekával nárůst o 0,7 procenta. Na zvýšení produkce přitom působila hlavně výroba energií. To navíc následovalo po hlubokém srpnovém poklesu celkové průmyslové výroby v eurozóně o 1,1 procenta meziměsíčně. V meziročním vyjádření pak růst zůstal beze změny na 1,2 procenta.
Za celé třetí čtvrtletí produkce mezičtvrtletně stagnovala. Růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny byl ve druhém čtení potvrzen na úrovni 0,2 procenta mezikvartálně a v meziročním srovnání byl revidován mírně nahoru na 1,4 procenta. V rámci třetího odhadu však čekáme výrazně horší výsledek pro Irsko, a tím i mírně pro celou EU.
Koruna se tento týden dostala až na nejsilnější úroveň od září roku 2023 (24,19 CZK/EUR). Dopomohla jí k tomu celkově pozitivní risk on nálada, kterou spustily vyhlídky na ukončení amerického shutdownu, což se nakonec i stalo. Zároveň kurzu nahrává i vývoj úrokového diferenciálu, kdy jak krátký, tak i dlouhý konec domácí výnosové křivky roste.
Zde se kromě jestřábí komunikace České národní banky (ČNB) zřejmě odráží i rychlejší než očekávaný růst českého HDP za třetí čtvrtletí a oproti odhadům vyšší inflace za říjen. Významným faktorem tlačícím na vyšší korunové sazby, a tedy i silnější korunu, je také možnost více expanzivní fiskální politiky v následujících letech.
Z domácích dat byla zveřejněna již zmiňovaná inflace a vývoj podílu nezaměstnaných osob. Meziroční růst českých spotřebitelských cen v říjnu zrychlil z 2,3 na 2,5 procenta a nacházel se tak nad odhady trhu (2,3 %) i ČNB (2,2 %). Hlavním důvodem překvapení oproti naší prognóze byly opět volatilní ceny potravin.
Ty včetně nealkoholických nápojů v říjnu meziměsíčně vzrostly o 1,1 procenta poté, co v září ve stejném rozsahu naopak klesly. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu překvapivě setrval na 4,6 procenta, zatímco tržní konsensus předpokládal pokles ze zářijových 4,6 na 4,5 procenta. Po sezónním očištění podíl podle našeho odhadu vzrostl na 4,8 procenta.
Z pozitivní nálady vůči rizikovějším aktivům benefitovaly i ostatní regionální měny. Maďarský forint se dostal na nejsilnější úroveň od května loňského roku (383,1 HUF/EUR). Drobné zisky si připisoval i polský zlotý. Jeho kurz zahajoval týden na hladině 4,24 PLN/EUR, v závěru týdne se pak nacházel na 4,23 PLN/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
