Výnos desetiletého vládního dluhopisu – což je v podstatě úrok, který musí česká vláda platit – narostl během pondělka o 2,1 procenta na 4,43 procenta, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Jde o dosud nejvýraznější letošní nárůst výnosu na dluhopisu dané splatnosti. A i ve zhruba dvanáctiměsíčním ohlédnutí bychom našli jen jeden jediný den, kdy výnos zaznamenal výraznější nárůst než právě v pondělí.
Jde o poměrně překvapivý vývoj, neboť dluhopisy západních zemí v čele s těmi americkými nebo německými mají v čase zvýšené nejistoty tendenci klesat. Investoři totiž v takové situaci hledají bezpečné investice, aby dopady nejistoty tlumili.
Zbavují se rizikovějších aktiv včetně akcií a své prostředky převádějí do dluhopisů států s výbornou bonitou, tedy s velmi nízkým rizikem platební neschopnosti. Mezi tyto země patří Česko, ale ještě více USA a Německo, jejichž dluhopisy jsou tradičně považovány za „bezpečný přístav“. S přesunem prostředků do bezpečí přirozeně, kvůli navýšenému zájmu, roste cena daných dluhopisů.
A cena dluhopisů se obecně vyvíjí inverzně k jejich výnosu. Výnos je totiž vlastně podílem fixního úroku a tržní ceny dluhopisu, takže s růstem zájmu o ně, tedy tržní ceny – tedy s růstem hodnoty jmenovatele – musí při fixaci čitatele nutně klesat výnos, coby výsledek dělení, které daný podíl zachycuje.
V pondělí však dluhopisový „bezpečný přístav“ investoři nevyhledávali, takže cena klesala a výnos stoupal. Dluhopisů se totiž tedy naopak zbavovali, navzdory víkendovému úderu Spojených států a Izraele na Írán. Právě pohyb na dluhopisech byl největším překvapením pondělního zjitřeného dne na světových burzách.
Klíčovým důvodem takového překvapení je, že investoři nepředpokládají, že úder proti Íránu přeroste ve vleklejší konflikt, vůči němuž by se bylo nutné jistit dalším úprkem do bezpečí – tedy do vládních dluhopisů – nad rámec toho, který už preventivně podnikli, třeba v minulém týdnu.
Během minulého týdne se i v očekávání možného rozhoření konfliktu na Blízkém východně, umocněném přesunem amerických vojenských sil do třaskavého regionu, snížil výnos desetiletého českého dluhopisu ze 4,4 na 4,34 procenta.
Investoři také zjevně míní, že o uplynulém víkendu se Spojeným státům a Izraeli vše dařilo podle plánu, včetně likvidace íránského duchovního vůdce Alího Chámenejího. Takže nyní mají za to, že to s úprkem do bezpečí v očekávání úderu, a jeho případného zkomplikování, v minulém týdnu poněkud přehnali.
Rovněž ale samozřejmě zahrnují možná související rizika, zejména blokádu Hormuzského průlivu. Ta by zvedla cenu ropy či zemního plynu, citelně zesílila inflační tlaky na Západě, takže by centrální banky třeba nemohly redukovat své sazby. Investoři by pak žádali vyšší výnos na dluhopisech, aby inflaci pokryli.
Obava z inflace v pondělí zjevně převážila nad dojmem, že je třeba tolik prchat do bezpečí. Vleklejší konflikt by mohl zesílit dezinflační – tedy inflaci brzdící – tlaky v globální ekonomice, kvůli jejímu závažnějšímu útlumu, jejž by mohl vyvolat.
Pokud však konflikt vleklý nebude, k útlumu světové ekonomiky nedojde, takže výsledkem budou hlavně jen citelnější inflační tlaky, což právě dluhopisové trhy v pondělí do výnosů promítaly. Čímž pádem ovšem i vládě premiéra Andreje Babiše v pondělí poměrně citelně narostly náklady obsluhy dluhu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
