České měně pomohla úterní nová data k tuzemské inflaci. Ta v dubnu vykázala úroveň 3,1 procenta v meziročním vyjádření. Trh přitom počítal ve střední hodnotě analytických odhadů s růstem cen čítajícím jen 2,7 procenta, zatímco Česká národní banka (ČNB) předpokládala v aktuální prognóze inflaci 2,9 procenta.
Výraznější než očekávaný růst spotřebitelských cen zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka bude muset v následujících měsících a čtvrtletích přistoupit k razantnějšímu utahování měnových šroubů.
Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku by mohla základní sazba ČNB činit 1,5, nebo dokonce 1,75 procenta. Vyšší úročení zatraktivňuje korunu v porovnání s eurem, neboť investoři, kteří v korunových aktivech ukládají své prostředky, je zhodnotí výrazněji, než když je budou držet v eurových aktivech.
K nárůstu inflace a inflačních očekávání dochází celosvětově, nejen v ČR. Například úterní nárůst cen průmyslových výrobců v Číně zásadně přispěl k následnému globálnímu výprodeji akcií. Akciím, zejména pak takzvaným růstovým titulům, mezi něž se řadí četné technologické akcie, vyhlídka vyšší inflace nesvědčí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
