Naopak nepatrně oslabil polský zlotý, který doplatil na nečekané snížení sazeb ze strany tamní centrální banky. Kurz české koruny se v průběhu týdne dostal až k 24,60 CZK/EUR, což znamenalo dosažení ročního maxima. Ještě úspěšnější byla naše měna vůči dolaru. Zde se kurz poprvé po čtyřech letech dostal pod hladinu 21 CZK/USD.
Zveřejněná tuzemská data korunu podpořila. Hned první červencový den přinesl nečekaně vysoký PMI průmyslové aktivity (index nákupních manažerů, pozn. red.), který se v červnu poprvé po více než třech letech dostal nad hladinu 50 bodů oddělujících pásmo expanze a kontrakce v sektoru, i když pouze těsně. Úspěšný byl český index i ve srovnání s eurozónou, Německem či Maďarskem.
Výsledek státního rozpočtu k polovině roku ukázal na schodek v hospodaření ve výši 152,4 miliardy korun. To znamenalo, že byl v meziročním srovnání byl o 26,2 miliardy korun mírnější. Podle nás tak pololetní výsledek nevylučuje splnění schváleného celoročního schodku.
Závěr týdne pak přinesl další várku dat. Předběžná čísla červnové inflace v naprostém souladu s naším očekáváním ukázala na zrychlení meziročního růstu cen spotřebitelských cen na 2,9 procenta z květnových 2,4 procenta. To bylo o desetinu nad předpokladem České národní banky (ČNB). Jádrová inflace pravděpodobně také zrychlila.
V meziročním vyjádření to podle našeho odhadu bylo z květnových 2,8 procenta na tři procenta v červnu. Ve zveřejněném zápise z posledního jednání bankovní rady ČNB se radní shodli na proinflačním vyznění rizik stávající prognózy Kromě dat v průběhu týdne pomohlo též několik jestřábích komentářů ze strany guvernéra centrální banky Aleše Michla.
My nicméně předpokládáme, že červen představoval vrchol inflace, a to i v případě jádrové složky. Ve druhé polovině roku tak postupně bude mířit ke dvouprocentnímu cíli. Květnové statistiky maloobchodních tržeb a zejména služeb ukázaly na solidní sílu domácí spotřebitelské poptávky, která je aktuálně tahounem hospodářského růstu.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
