V dalších měsících však i při zmírnění deficitu primárních důchodů bude návratu běžného účtu do výraznějšího přebytku bránit pokles kladného salda u zboží a služeb v důsledku amerických cel. Z pohledu přeshraničních toků tedy celkově vývoj běžného účtu platební bilance podle nás nehovoří pro pokračování trendu posilování české koruny.
Na globálních finančních trzích ve středu klesaly výnosy dluhopisů a mírně rostly akciové indexy. Vzhledem k absenci významných ekonomických událostí k tomu patrně přispěly dozvuky úterních statistik o červencovém vývoji spotřebitelských cen v zámoří. Ty z pohledu finančních trhů ukázaly na zmírnění rizika rychlého průsaku cel do koncových cen.
Dolarový peněžní trh již aktuálně plně zaceňuje snížení úrokových sazeb americké centrální banky, Fedu, v září o standardních 25 bazických bodů.
Americký ministr financí Scott Bessent navíc uvedl, že měnověpolitické sazby by podle něj měly být aktuálně nižší o 150 až 175 bazických bodů a na nejbližším zasedání klesnout hned o 50 bazických bodů.
Dolar v tomto prostředí k euru oslabil o 0,2 procenta na 1,170 USD/EUR. Měny středoevropského regionu měly přesto tendenci rovněž nepatrně slábnout, když polský zlotý a maďarský forint v páru s eurem ztratily 0,1 procenta.
Česká koruna stagnovala po většinu dne lehce pod 24,50 CZK/EUR, a nadále se tak drží poblíž nejsilnějších úrovní od prosince 2023. Přispívá k tomu opatrnost ČNB, která se v poslední době staví skepticky k dalšímu snižování úrokových sazeb. To na trzích vedlo zejména během června k rozšíření rozpětí mezi korunovými a eurovými tržními úrokovými sazbami s kratší splatností.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
