Celkové příjmy rostou solidním meziročním tempem 7,6 procenta, ve kterém se odráží zrychlující růst tuzemské ekonomiky – zejména svižná mzdová dynamika a oživení spotřeby domácností. Vedle solidního výběru pojistného a daně z příjmu fyzických osob pomohla příjmové straně podstatným způsobem také daň z neočekávaných zisků.
Její inkaso činí letos již 33 miliard korun, přestože náklady na řešení energetické krize již zcela odezněly. Pro příští rok každopádně windfall tax končí a státní rozpočet tak přijde o nezanedbatelný zdroj příjmů.
Výdaje státního rozpočtu mezitím vzrostly oproti minulému roku o 5,3 procenta. Nejvýrazněji rostly tradičně běžné výdaje v sociální oblasti, za zmínku ale stojí i pokračující nárůst nákladů na obsluhu dluhu – na 86 miliard Kč, za celý rok se pak budeme blížit rekordním 100 miliardám (1,2 % HDP, pozn. aut.).
Kapitálové výdaje jsou sice meziročně vyšší o přibližně 33 miliard korun, jejich plnění však ke konci listopadu činilo méně než 75 procent. Jinými slovy, celkový deficit pomáhá optimisticky vylepšit nižší investiční aktivita, což není – z hlediska dlouhodobé prosperity tuzemské ekonomiky – dobrá zpráva.
V letošním roce by se měl schodek státního rozpočtu pohybovat nedaleko od plánovaných 241 miliard korun – případná odchylka v řádech miliard korun nepředstavuje zásadní problém. Daleko důležitější je debata o rozpočtu pro rok 2026. Scénář rozpočtového provizoria na začátku příštího roku považujeme v tuto chvíli za nevyhnutelný, ale zároveň nejrozumnější řešení.
Nová vláda bude mít totiž k dispozici odborný aparát ministerstva financí a dostatek času na důkladnější úpravu příjmové i výdajové strany rozpočtu (počítáme s podstatným navýšením deficitu oproti aktuálnímu návrhu 286 mld. Kč). Režim rozpočtového provizoria není z našeho pohledu zásadním problémem, pokud bude trvat několik málo měsíců, jako například v roce 2022.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
