Místo mezičtvrtletního růstu o 0,2 procenta česká ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla až o 0,5 procenta. V meziročním srovnání pak byl výsledek revidován z 2,4 na 2,6 procenta. „Detailní a zpřesněná statistika přinesla pozitivní překvapení,“ komentoval to pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
„České ekonomice se tak v první polovině tohoto roku nad míru dařilo, a přestože se očekává, že ve druhé polovině roku dojde k jejímu zpomalení, letošní růst alespoň o dvě procenta se stává stále reálnějším,“ konstatoval ve svém komentáři pro faei.cz Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
Růst české ekonomiky v prvním pololetí byl podle něj tažen primárně rostoucími výdaji domácností, které se čím dál tím více osmělují ve svých nákupech. „Důvod je zcela jasný, inflace se drží pod třemi procenty a nominální mzdy stále rostou solidním tempem, díky čemuž se reálná kupní síla Čechů zvyšuje,“ uvedl Kron.
Podle Radomíra Jáče data za 2. čtvrtletí naznačují, že celoroční růst české ekonomiky může být spíše mírně silnější. „Zpřesněný růst (HDP) tak vyšel takřka přesně v souladu s prognózou centrální banky,“ konstatoval s tím, že Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku srpna očekávala pro letošní druhé čtvrtletí růst HDP tempem 0,5 procenta mezikvartálně a 2,7 procenta meziročně.
Jak redakci faei.cz sdělil ekonom Komerční banky Martin Gürtler, mezičtvrtletní růst HDP táhla domácí poptávka: „Spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí vzrostla o jedno procento a její tempo se tedy zvýšilo z 0,4 procenta v prvním čtvrtletí. Za předpandemickou úrovní ale stále zaostávala o 1,3 procenta.“
Výrazným mezičtvrtletním tempem ve druhém čtvrtletí rostla i spotřeba vlády, a to o 1,2 procenta. „K vyšší domácí poptávce přispěl rovněž mezikvartální růst fixních investic o 0,5 procenta. Jejich struktura ovšem indikuje, že hlavním důvodem byla pravděpodobně vyšší investiční aktivita vlády,“ uvedl ekonom KB.
Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měly podle Jáče z Generali Investments CEE čisté exporty, tedy zahraniční obchod: „U čistých exportů je patrný nastupující negativní vliv cel zavedených ze strany USA, jež jsou brzdou pro mezinárodní obchod, a tedy i pro exporty z české ekonomiky, zatímco oživující se domácí poptávka v české ekonomice vede k růstu dovozů.“
Podle Radomíra Jáče cla představují ze strany Spojených států pro druhé pololetí brzdu pro exporty z české ekonomiky a tuzemskou průmyslovou výrobu, zprostředkovaně ale také i potenciální riziko pro vývoj investičních výdajů firem a spotřebu domácností. „Směrem k silnějšímu růstu by ekonomiku mohl vést přechod Evropy a v prvé řadě Německa k vyšším výdajům na obranu a infrastrukturu.“
„Tuzemská ekonomika podle naší prognózy letos vzroste o 1,9 procenta a příští rok zpomalí na 1,1 procenta. Důvodem tohoto zpomalení by mělo být oslabení jejího výkonu ve druhém letošním pololetí vlivem odeznívajícího efektu předzásobení a negativního působení amerických cel,“ uvedl ekonom KB Martin Gürtler.
Měsíční data podle něj ukazují, že rychlý růst ekonomiky se týkal hlavně přelomu prvního a druhého čtvrtletí. „V průběhu května a června již růstové momentum významně oslabilo, a to jak na straně produkce, tak i tržeb. V průmyslu pak během těchto měsíců došlo k výraznému poklesu nových zakázek ze zahraničí,“ vysvětlil Gürtler.
Radomír Jáč z Generali Investments CEE projevil více optimismu: „Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky na úrovni 2,2 procenta, údaje o HDP za 2. čtvrtletí ale naznačují, že růst HDP za celý rok 2025 může být i mírně vyšší.“
Podle Jáče ČNB ponechá své úroky beze změny i na příštím zasedání koncem září: „Je otázkou, zda repo sazba bude ze své stávající úrovně 3,50 procenta v závěrečných měsících letošního roku mírně snížena, anebo zda se na úrovni 3,50 procenta usadí po delší dobu.“ Podle Martina Krona z Raiffeisenbank vývoj HDP znamená další důvod pro ČNB, že se snižováním sazeb nemusí spěchat.
